Květná neděle

Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli čtyřicetidenního půstu, který začal na Popeleční středu, a slaví se týden před Velikonoční nedělí. Připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku v jazycích zemí evropského Severu (viz níže) je odvozen od palmových ratolestí, jimiž lid v Jeruzalémě Ježíše vítal. Květnou nedělí začíná tzv. svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce.

V severských zemích, kde palmové ratolesti nebyly k dispozici, se místo nich o Květné neděli používaly jakékoliv vyrašené větvičky, především ratolesti vrby jívy (kočičky) nebo jehličnatých stromů. Ratolesti snášejí věřící v průvodu do kostelů, kde jsou vysvěceny, a po bohuslužbě odneseny zpět domů. Ve staveních měly nejen ozdobnou funkci, ale měly přinést i požehnání domu a zajistit úrodu. Zároveň měly ochrannou funkci proti neštěstí a nebezpečím, která ohrožovala životy a zdraví nejen lidí, ale i zvířat a plodin v hospodářství.

Ve Finsku se dle staré karelské tradice o Květné neděli děti převlékají za malé velikonoční čarodějnice a s ozdobenou pomlázkou z kočiček obcházejí domy v sousedství, kde hodují. Dostávají za to sladkosti a drobné mince. Dle tradic má vrba ve Finsku magickou moc a umí zahnat zlé duchy. Tutéž vlastnost přisuzovali ve Švédsku palmovým ratolestem a vrbovým větvičkám. Na polích a lukách se s nimi zdobil kříž, který měl odehnat zlé síly. Na Islandu se vysvěcené větvičky, které nevykvetly, někdy pálily a popel z nich se uchovával až do Popeleční středy příští rok. V dřívějších dobách také bylo možné, že se tento popel rozsypal v kostele. V Norsku se vysvěcené větvičky také pálí, ale ne o Květné neděli, nýbrž až téměř o rok později – těsně před Popeleční středou. Vzniklým popelem se pak věřícím na Popeleční středu kreslí na čelo kříž.

Při oslavách Květné neděle v Pobaltí se míchají pohanské tradice s křesťanskými. V Lotyšsku je Květná neděle spojena s kočičkami (odráží se i v názvu pūpolu), které symbolizují nový život. Větvičky jsou vysvěceny a rozdávány věřícím. Ráno o Květné neděli bývají děti vyhnány z postele symbolickým vyšleháním pomlázkou z kočiček, aby byly zdravé a celé domácnosti se drželo štěstí. V Litvě má vrba také, jak je z názvu verba patrné, o Květné neděli hlavní slovo. Vysvěcenými větvičkami vrby svázanými do pomlázky se vyplácel dobytek, domácí zvířata i lidé, aby se v hospodářství udrželo zdraví a plodnost. Větvičky se pak většinou někam pověsily a sloužily jako ochrana domu před neštěstím, nepřízní počasí apod. V některých částech Estonska se o Květné neděli lidé také vyplácejí pomlázkami, dochází k tomu ale spíše až těsně před Velikonocemi.

Květná neděle se řekne dánsky a norsky palmesøndag,
finsky palmusunnuntai,
islandsky pálmasunnudagur,
švédsky palmsöndagen,
estonsky palmipuudepüha,
litevsky Verbų (palmių) sekmadienis a
lotyšsky Pūpolu (palmu) svētdiena.