Dne 6. května zemřel jeden z největších finských básníků Johan Ludvig Runeberg (1804–1877). Přestože byla jeho mateřštinou švédština a švédsky také psal, bývá dnes označován za “finského národního básníka”. J. L. Runeberg se narodil 5. února 1804. Tento den se ve Finsku každoročně, a to již od básníkových 50. narozenin, slaví jako Runebergův den, při němž se vyvěšuje státní vlajka a tradičně se podává mandlový “Runebergintorttu” (Runebergův dortík).
Johan Ludvig Runeberg byl autorem řady veršovaných eposů i kratších poetických útvarů. Mezi jeho díly vynikají zvláště dvě knihy vlasteneckých básní situovaných do doby napoleonských válek Fänrik Ståls sägner (Příběhy praporčíka Ståhla, 1848 a 1860). Najdeme v nich i slavnou báseň Vårt land (Naše země, finsky Maamme), jejiž část se později stala finskou hymnou. Z dalších básníkových děl připomeňme eposy Elgskyttarne (Lovci losů, 1832), Hanna (1836), Julqvällen (Štědrý den, 1841), Kung Fjalar (Král Fjalar, 1844) a tři básnické sbírky Dikter I, II, III (Básně I, II, III, 1830, 1833, 1843).
J. L. Runeberg byl ženatý s Fredrikou Runeberg, jež také byla známou finskou spisovatelkou. I ona se zapsala do dějin finské literatury osobitým způsobem, neboť patřila vůbec k prvním ženám, které se ve Finsku v tomto oboru významnou měrou prosadily.
Autor článku: Michal Švec, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: sibelius.fi
