Fredrika Runeberg

2. září 1807 se narodila finská spisovatelka Fredrika Charlotta Runeberg (1807–1879; dívčím jménem Tengström), manželka proslulého básníka Johana Ludviga Runeberga. Ačkoli by se mohlo zdát, že Fredrika zůstala hluboko ve stínu svého slavného manžela, vůbec tomu tak není. I ona se totiž zapsala do dějin finské literatury osobitým způsobem, neboť patřila vůbec k prvním ženám, které se ve Finsku v tomto oboru významnou měrou prosadily.

Po dětství stráveném v rodném městečku Pietarsaari na západním pobřeží odjela Fredrika na studia do Turku. Po smrti otce a velkém požáru Turku, jehož plamenům padl i rodinný dům, se roku 1824 odstěhovala s matkou do Parainen, kde se sblížila se svým bratrancem Johanem Ludvigem Runebergem, za nějž se provdala roku 1831. Několik let spolu žili v Helsinkách a roku 1837 se přestěhovali do malebného města Porvoo, kde je dodnes možné navštívit muzeum ve výstavním domě Runebergových se zachovalým původním vybavením.

Na poli literatury se Fredrika Runeberg proslavila především dvěma historickými romány, jedněmi z prvních, které ve Finsku vznikly. Jsou to Fru Catharina Boije och hennes döttrar (1858; Paní Catharina Boije a její dcery) a Sigrid Liljeholm (1862). Velkou pozornost si zasluhují také povídky ze sbírky Teckningar och drömmar (1861; Kresby a sny) zobrazující osudy žen v často exotických prostředích a dotýkající se otázek ženské emancipace.

Na sklonku svého života napsala Fredrika Runeberg autobiografii Min pennas saga (Příběh mého pera), která ovšem vyšla až více než 60 pet po autorčině smrti roku 1946. Společnost finskošvédské literatury pak vydala také Fredričiny Brev till soner Walter 1861–1879 (1971; Dopisy synu Walterovi 1861–1879), tedy dopisy matky Fredriky synovi Walteru Runebergovi, nejslavnějšímu finskému sochaři 19. století. Kuriozitou je nedávno publikovaná Receptbok (2003; Kniha receptů) z autorčiny pozůstalosti, která upomíná, že Fredrika Runeberg byla také vynikající kuchařkou – od ní údajně pochází recept na velmi oblíbený a dnes již tradiční tradiční Runebergův dortík – a vůbec všestrannou ženou.

Zájem o autorku a její pozapomenuté dílo se ve Finsku zvedl v 80. letech minulého století, kdy byly vydány finské překlady všech jejích v originále švédskojazyčných knih. Řada badatelů se texty dodnes zabývá především z genderového hlediska. Životní osudy autorky zpracovala v knize Fredrika Charlotta född Tengström: en nationalskalds hustru (2007; Fredrika Charlotta rozená Tengström: žena národního básníka) spisovatelka Merete Mazzarella.

Jako připomínka autorky a její výrazné osobnosti existuje dnes také Cena Fredriky Runeberg každoročně udělovaná finskošvédským ženám zasluhujícím se o rozvoj lidské společnosti, doslova “matkám společnosti”. Mezi laureátkami byly například političky Elisabeth Rehn, Eva Biaudet a Astrid Thors nebo spisovatelka Märta Tikkanen.

 

Autor článku: Michal Švec, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: sls.fi