Svatá Lucie byla sicilská dívka, jejíž památku si každoročně 13. prosince připomínají římsko-katoličtí, luteránští i ortodoxní křesťané. Svatá Lucie patří k nemnoha světcům, které členové severských luteránských církví oslavují.
Oslavy sv. Lucie jsou ve Skandinávii v moderní době poměrně nové. Poprvé se objevily ve Švédsku na počátku 19. století a až v polovině 20. století se rozšířily do ostatních severských zemí. Slaví se i v Grónsku. Jméno sv. Lucie však bylo připomínáno už od příchodu křesťanství do Skandinávie. Prvky starého pohanského náboženství se smísily s novou křesťanskou tradicí a jméno sv. Lucie se zezačátku často pletlo s Luciferem. Navíc 13. prosinec připadal podle starého juliánského kalendáře na nejdelší noc v roce. Tohle všechno přispělo k tomu, že byla noc sv. Lucie tehdy spojována především s nadpřirozenými bytostmi, které putovaly od statku ke statku a kontrolovaly, zda je vše připravené na oslavu Vánoc. V západním Švédsku se ujala tradice průvodu dívek a žen oblečených v bílých róbách a s věnci na hlavě, v případě „sv. Lucie“ věncem ozdobeným (obvykle sedmi) svíčkami. Tento zvyk, který se dochoval až do dnešní doby, pochází patrně z Německa. Je běžné, že si ve školách, v práci i celonárodně volí Seveřané svou sv. Lucii. K oslavám patří také píseň sv. Lucie (luciasangen), původně neapolská lidová píseň, a speciální pečivo lussekatt, bochníčky formované zpravidla do písmene S, zlatožluté barvy, se šafránem a zdobené rozinkami.
Osud sv. Lucie (asi 283 – asi 304) je opředen mnoha legendami, z nichž žádná není potvrzená. Jedna z legend říká, že se Lucie modlila ke sv. Agátě, aby vyléčila její na smrt nemocnou matku. Když se tak stalo, věnovala Lucie všechen svůj majetek chudým a vyprávěla svůj příběh všem, kdo chtěli naslouchat. To se nelíbilo místnímu vykonavateli římské moci, a tak ji nechal usmrtit. To se podařilo až po několika neúspěšných pokusech, například oheň se Lucie ani nedotkl. Jiná legenda vypráví o tom, že se Lucie zaslíbila křesťanskému bohu a odmítla si vzít za muže pohana. Zhrzený nápadník Lucii udal římskému zástupci sídlícímu v Syrakusách na Sicílii, odkud Lucie pocházela. Protože nápadník velmi obdivoval její oči, Lucie si je vyrvala, podala mu je a řekla: „A nyní mě nech žít s Bohem!“ Tak se stala patronkou slepých.
Svátek sv. Lucie se jmenuje dánsky Sankta Lucia,
finsky Lucian päivä,
norsky Luciadagen a
švédsky Lucia nebo Lussedagen.
Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: okej.de
