Spisovatel Timo K. Mukka se dnes řadí ke kánonu finské literatury, ačkoli ve své době byla jeho díla přijímána značně rozporuplně. Mukka se narodil 17. prosince 1944 ve švédské obci Bollnäs, kam byla jeho rodina během války evakuována. Do původního domova ve finském Laponsku se vrátila záhy po skončení války, ale celá oblast byla vypálena, a tak jeho rodiče museli vybudovat celý domov znovu. Ve škole byl Mukka oblíbeným a pilným žákem. Ve třinácti letech však onemocněl zánětem mozkových blan a po zbytek života ho provázely silné bolesti hlavy. Nemoc měla vliv i na jeho dříve společenskou povahu, Mukka podnikal dlouhé procházky do lesů a stal se mlčenlivějším.
Psaní se začal věnovat jako velmi mladý, jeho první pokusy o vydání děl se ovšem neshledaly s úspěchem a to Mukku na nějakou dobu od psaní odradilo. Přestěhoval se do Helsinek, kde studoval výtvarné umění. Studia však nedokončil a nastoupil do armády. Tamní prostředí se ale neslučovalo s jeho pacifistickými postoji. Své zkušenosti z armády vylíčil v románu Täältä jostakin. V roce 1964 vychází jeho debutový román Země je hříšná píseň (Maa on syntinen laulu), který vypráví o dospívání dívky Martty v zapadlých laponských končinách. Kritika knize vytkla příliš otevřené popisy sexuálních vztahů. Na druhou stranu však příběh nabízí pohled na „exotické“ Laponsko z jiné strany, jako na bohy zapomenutý kraj, kde se zastavil čas, a který svérázným způsobem determinuje lidskou povahu. Místo vody se pije jen černá káva a tvrdý alkohol. Úspěšnou filmovou adaptaci tohoto románu vytvořil v roce 1973 režisér Rauni Mollberg. Téhož roku 2. března spisovatel zemřel na srdeční selhání.
V roce 1966 obdržel Timo K. Mukka Státní cenu za literaturu. Do češtiny byl z jeho tvorby přeložen mimo Země je hříšná píseň ještě krátký román Píseň o dětech Sipirje (Laulu Sipirjan lapsista) a titulní povídka ze sbírky Smrt psa (Koiran kuolema). Mukka zamýšlel napsat ještě rozsáhlou knihu pojednávající o laponských mýtech a kulturních kořenech, ale již ji nestačil zrealizovat. Kromě romanopisce a povídkáře byl také básníkem a malířem.
Autorka článku: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: iv1.lisimg.com
