Gunnar Helgason (nar. 1965) – Mamma Klikk! (Bláznivá maminka)
Gunnar Helgason je populární islandský herec a tvůrce televizních i knižních příběhů pro děti, kterého proslavila zejména na Islandu všudypřítomná série knížek o malém fotbalistovi Jónu Jónssonovi. Gunnarova nejnovější kniha Mamma Klikk! (Bláznivá maminka) z roku 2015 je ale jiná, vypráví ji tentokrát dvanáctiletá dívka Stella, která má za matku extravagantní operní pěvkyni, která ji na veřejnosti neustále dostává do trapných situací. Tato knížka bude tedy blíže spíše teenagerům než dětským čtenářům, zaujme ale stejným lehkým a vtipným stylem jako předchozí knihy Gunnara Helgasona.
Andri Snær Magnason (nar. 1973) – Sagan af bláá hnettinum (Příběh modré planety)
Tento politický aktivista a kandidát na příštího islandského prezidenta zahájil svou literární kariéru v 90. letech jako básník. Zhruba o deset let později vydal jedno z nejkontroverznějších a také nejprodávanějších děl současné islandské literatury, Draumalandið – sjálfshjálparbók handa hræddri þjóð (Země snů – příručka svépomoci pro ustrašený národ, 2006), v němž útočí zejména na chamtivost Islanďanů a upřednostňování ekonomických zájmů místních politiků na úkor ekologie.
Andri Snær píše ovšem také dětskou literaturu, asi nejznámější je jeho Sagan af bláa hnettinum (Příběh modré planety, 1999), která coby vůbec první kniha pro děti získala Islandskou literární cenu a podle níž později vznikla i divadelní hra Blái hnötturinn (Modrá planeta, 2001) uváděná Islandským národním divadlem. Kniha opatřená krásnými ilustracemi Áslaug Jónsdóttir je přirovnávána k Exupéryho Malému princi a vypráví příběh ze vzdálené planety, kde děti nestárnou, ale zůstávají dětmi a žijí zcela bezstarostným životem. Jednoho večera se však na planetě objeví tajemná bytost, čímž začíná nebezpečné dobrodružství, které prověří přátelství i vynalézavost dětských hrdinů.
Þórdís Gísladóttir (nar. 1965) – Randalín og Mundi í Leynilundi (Randalín a Mundi v tajném háji)
Autorka knih pro děti, poezie, ale také školních učebnic Þórdís Gísladóttir se do paměti čtenářů zapsala nejen svou všestranností (kromě psaní působila také na univerzitách v Reykjavíku a Uppsale, překládala a pracovala pro islandské rádio či pro norské noviny Klassekampen) ale i rychlostí, se kterou vydává své knihy – od roku 2010 vyšlo šest titulů, přičemž za svoji první sbírku poezie Leyndarmál annarra (Tajemství jiných) v roce 2010 získala Cenu Tómase Guðmundssona, za své příběhy o Randalínovi a Mundim zase Fjöruverðlaunin, každoročně udělovanou cenu za nejlepší knihu napsanou ženou, v kategorii dětské literatury, a také islandskou cenu knihkupců. V této sérii zatím vyšly knihy Randalín og Mundi (Randalín a Mundi), Randalín og Mundi í Leynilundi (Randalín a Mundi v tajném háji) a zatím poslední Randalín, Mundi og Afturgöngurnar (Randalín, Mundi a duchové) z roku 2015. Tyto příběhy zaměřené zejména na dětské čtenáře mezi šesti a dvanácti lety vyprávějí o kamarádech Randalínovi a Mundim, kteří s dětskou bezprostředností a nadšením poznávají nové věci a hledají odpovědi i na takové otázky jako “kdo žije v krabici a každou druhou neděli zhltne myš?” nebo “opravdu restaurace v Reykjavíku prodávají kočičí maso?”
Margét Örnólfsdóttir (nar. 1967), Signý Kolbeinsdóttir – Mánasöngvarinn (Měsíční zpěvák)
Margrét Örnólfsdóttir je všestranná umělkyně, která hrála několik let na keyboard se skupinou Sugarcubes, skládala hudbu pro rádio a televizi, překládala, napsala scénář a hudbu k hudebnímu filmu či nahrávala audioknihy pro děti. Svoji první knihu Aþena: ekki höfuðborgin í Grikklandi (Athéna: ne to hlavní město Řecka) vydala v roce 2009, následovaly další dva díly, Aþena: hvað er málið með Haítí (Athéna: co je špatně s Haiti) a Aþena: að eilífu, kúmen (Athéna: navždy, kmíne). Za tyto příběhy získala Fjöruverðlaunin, cenu za nejlepší knihu napsanou ženou, v kategorii dětské literatury.
Knihu Mánasöngvarinn (Měsíční zpěvák, 2012) vytvořila společně s ilustrátorkou Signý Kolbeinsdóttir, spoluzakladatelkou známé dětské značky Tulipop – Tulipop je také dobrodružný ostrov, na kterém se tento půvabný příběh odehrává. Jedné noci se na ostrově objeví podivná rostlina a moře už není jako dřív… a sourozenci Búi a Gló musí zjistit, jak záhadu vyřešit, aby Tulipop byl zase jako dřív.
Kristin Steinsdóttir (nar. 1946) – Engill í vesturbænum (Anděl v západním městě)
Kristin Steinsdóttir je jednou z nejoblíbenějších autorek dětských knížek na Islandu, po studiích dánštiny a němčiny v Kodani a Göttingenu mnoho let učila a psát začala až po čtyřicítce. Kromě knih pro děti a dospívající, za které získala mnoho literárních cen, napsala také dva romány pro dospělé.
Za knihu Engill í vesturbænum (Anděl v západním městě) získala Severskou cenu za dětskou literaturu v roce 2003. Tento příběh vypráví o chlapci Askim, který žije se svou matkou v domě ve Vesturbær (Západní město). Na první pohled se jejich život zdá obyčejný, ale Aski ví, jak to doopravdy je – svůj svět sdílí s vlkodlaky, Pipi Dlouhou punčochou, rybářem – a také andělem.
Hallfríður Ólafsdóttir (nar. 1964) a Þórarinn Már Baldursson (nar. 1977) – Maxímús Músíkús heimsækir hljómsveitina (Myšák Maxi Musikus navštěvuje orchestr)
Maxímús Músíkús (Myšák Maxi Musikus) je zábavný vzdělávací projekt s cílem představit svět hudby dětem ve věku tři až deset let. Zahrnuje sérii knih, CD, živých hudebních představení nebo her určených pro chytré telefony.
Autorkou knih o myšákovi, který zabloudil do koncertní síně na zkoušku orchestru, je flétnistka Islandského symfonického orchestru Hallfríður Ólafsdóttir, o ilustrace se postaral její kolega, violista Þórarinn Már Baldursson, a záštitu nad projektem převzal dirigent a pianista Vladimir Ashkenazy.
První v sérii vyšla kniha Maxímús Músíkús heimsækir hljómsveitina (2008, Myšák Maxi Musikus navštěvuje orchestr), zahrnující CD s nahrávkami Islandského symfonického orchestru. Kniha zaznamenala velký úspěch, o němž svědčí i překlady do němčiny, angličtiny, faerštiny a korejštiny. V roce 2009 navíc získala cenu Fjöruverðlaunin.
Áslaug Jónsdóttir, Kalle Güettler, Rakel Helmsdal – Skrímslabækur (knihy o příšerách)
Tři severští autoři – Islanďanka Áslaug Jónsdóttir, Švéd Kalle Güettler a Faeřanka Rakel Helmsdal se jednoho dne roku 2001 potkali na workshopu pro severské autory a ilustrátory na ostrově Biskop-Arnö na švédském jezeře Mälaren. Účastníci workshopu tehdy pracovali v malých skupinkách a jedno ze zadání znělo: “Vtom někdo zaťukal na dveře.” A tak se zrodily příběhy o malé a velké příšeře. V následujících letech se trojice autorů pravidelně scházela a dál rozvíjela svůj nápad – kromě osmi knih je na světě i několik divadelních adaptaci nebo designové výrobky (např. pohlednice, balicí papír, batůžky, skicáky aj.) s motivy příšer. Knížky byly vydány nejen v domovských zemích autorů, ale dočkaly se překladu již do dvanácti jazyků.
© Martina Kašparová a Johana Lajdová, Skandinávský dům
Obrázky – zdroj: http://www.forlagid.is
