Jónína Leósdóttir (nar. 1955) – Konan í blokkinni (Žena z našeho domu)
Jónína vystudovala angličtinu a literaturu na Islandské univerzitě a je autorkou mnoha románů a divadelních i rozhlasových her. Do roku 2005 pracovala také jako novinářka. Mimo Island je ovšem známá především jako manželka bývalé islandské premiérky Jóhanny Sigurðardóttir, o životě s ní také v roce 2013 vydala v nakladatelství Mál og Menning populární (auto)biografii Við Jóhanna (S Jóhannou), ve které otevřeně popisuje nesnadný život dvou známých a veřejně aktivních žen, které jsou svůj vztah nuceny poměrně dlouho tajit. Na Islandu jsou velice populární také její knihy pro mládež, zejména trilogie s dospívající hrdinkou Annou – Kossar og ólífur (Polibky a olivy, 2007), Svart & hvítt (Černá a bílá, 2008) a Ég & þú (Já a ty, 2009).
Zatím nejnovější Jóníninou knihou je Konan í blokkinni (Žena z našeho domu), která vyšla v Mál og Menning v lednu 2016, a je neotřelým příspěvkem k populární vlně severské krimi. Tajemný příběh o Islanďance Eddě, která jednoho dne obdrží dopis od syna své dávné německé přítelkyně Very, že jeho matka zmizela a mohla by podle něj být právě na Islandu, na český překlad stejně jako ostatní Jóníniny knihy teprve čeká.
Eiríkur Örn Norðdahl (nar. 1978) – Illska (Zlost)
Eiríkur je nepochybně jedním z nejoriginálnějších současných islandských autorů, který je díky dvanácti letům života v zahraničí známý nejen doma na Islandu – proslavil se ale zejména jako moderní básník, který ve své práci bohatě využívá multimédia. V roce 2004 také založil avantgardní básnickou skupinu Nýhil, která fungovala až do roku 2010. Známý je ale i díky své próze, zatím vydal pět románů.
Za svou předposlední knihu Illska (Zlost) publikovanou v Mál og Menning v roce 2012, získal Islandskou literární cenu a také Islandskou cenu knihkupců. Tato ambiciózní kniha zatím z islandštiny přeložena nebyla, i když jde o silný příběh milostného trojúhelníku v protínajících se prostředích současného Islandu a tragických událostí v Litvě za druhé světové války.
Auður Ava Ólafsdóttir (nar. 1958) – Undantekningin (Výjimka)
Spisovatelka a profesorka dějin umění na Islandské univerzitě Auður Ava Ólafsdóttir není českým čtenářům úplně neznámá – v roce 2012 vyšel v nakladatelství Plus její román Výhonek osmilisté růže (Afleggjarinn, 2007), vyprávějící o dozrávání dvadvacetiletého Arnljóta, o objevování sebe sama, o životě a smrti. Román se těší nesmírné popularitě doma na Islandu i v zahraničí (obzvláště oblíbený je ve Francii) a autorka za něj byla nominována na Cenu Severské rady za rok 2009. Oceňovaná je nicméně i její předchozí kniha, Rigning í november (Listopadový déšť, 2004), jež roku 2004 získala Cenu Tómase Guðmundssona, udělovanou městem Reykjavík za dosud nevytištěný rukopis či básnickou sbírku.
Autorčin čtvrtý počin, román Undantekningin (Výjimka, 2012) líčí příběh Maríi, která se o silvestrovské noci dozví, že byla v životě svého partnera Flókiho pouhou výjimkou a že ji po jedenácti letech manželství opouští… s mužem. Překonat prvotní šok pomáhá Maríi Perla, sousedka bydlící v suterénu a mimo jiné také spisovatelka, která chce Maríin příběh využít k napsání románu. Jakkoli tato dějová linie působí prostě, pod jejím povrchem se ukrývá sofistikovaný příběh o podstatě literární tvorby.
Bergsveinn Birgisson (nar. 1971) – Svar við bréfi Helgu (Odpověď na Helžin dopis)
Bergsveinn je ztělesněním všestranného islandského spisovatele, studoval islandštinu a komparativní literaturu na Islandské univerzitě, PhD. titul ale získal na univerzitě v Bergenu v oboru staroseverských studií. Vydal dvě sbírky poezie a čtyři romány, z nichž nejznámější kniha Svar við bréfi Helgu (Odpověď na Helžin dopis) vydaná nakladatelstvím Bjartur v roce 2010 byla jako jediná přeložena, zatím alespoň do angličtiny, francouzštiny a norštiny. Tato lyrická novela je napsána ve formě dopisu starého muže své dávné lásce Helze, která mu kdysi nabídla, ať opustí svou manželku i milovanou farmu a odejde s ní do Reykjavíku, který se během druhé světové války stává moderním velkoměstem. Vyprávění plné odkazů na islandský folklor a mytologii dává čtenáři spolu se sedlákem Bjarnim zažít pocit nostalgie při vzpomínání na dávno minulá rozhodnutí a nevyužité možnosti, to vše v křehkém severském stylu.
Guðmundur Andri Thorsson (nar. 1957) – Valeyrarvalsinn (Valčík ve Valeyri)
Protipól k početným příběhům odehrávajícím se v Reykjavíku představuje kniha Guðmunda Thorssona Valeyrarvalsinn (Valčík ve Valeyri) popisující zdánlivě klidný život na venkově a rozmanité postavy, z nichž každá dostává svůj prostor v jednom ze šestnácti vzájemně propojených příběhů. Lyrický jazyk vyvažuje syrová realističnost lidských příběhů, protože jak zjišťujeme, každého z obyvatel na první pohled idylické islandské vesnice v životě potkalo zlo. Tato kniha z roku 2011 byla nominována na cenu Severské rady 2012.
Oddný Eir Ævarsdóttir (nar. 1972) – Jarðnæði (Pozemek)
Tato úspěšná spisovatelka se kromě psaní zabývá i filozofií (získala doktorát z politické filozofie na pařížské Sorbonně), ochranou životního prostředí a výtvarným uměním, o němž píše články. Rovněž spolupracovala s Björk na textech k jejímu albu Biophilia. Celkem Oddný Eir vyšly čtyři romány, všechny pod hlavičkou nakladatelství Bjartur. Za třetí v pořadí, Jarðnæði (Pozemek, 2011) získala Fjöruverdlaunin a Cenu Evropské unie za literaturu v roce 2014. Kniha byla zatím přeložena do faerštiny a již brzy vychází v anglickém překladu.
Jde o román psaný deníkovou formou, který vypráví o mladé ženě a jejím milenci, hledajících na Islandu a posléze také v Evropě ideální místo, kde by mohli zapustit kořeny, kde by byl dostatek prostoru pro jejich společný život i individuální zájmy. Podobně jako ve svých ostatních dílech balancuje spisovatelka na hranici mezi autobiografií a fikcí, čímž si vysloužila časté srovnávání s jedním z nejpopulárnějších vypravěčů minulého století, Þórbergem Þórðarsonem (do češtiny byl přeložen první díl jeho autobiografické tetralogie z jihovýchodního Islandu Kameny mluví).
Ófeigur Sigurðsson (nar. 1975) – Öræfi (Pustina)
Dalším islandským literátem-filozofem je Ófeigur Sigurðsson. Vydal celkem šest básnických sbírek, z nichž nejpozoruhodnější je zřejmě poslední z nich s názvem Biscayne Blvd z roku 2009. Ófeigur na ní pracoval společně s Magnúsem Árnasonem a nechali ji vyrobit ze silikonu, díky čemuž je kniha voděodolná. Vznikla na památku básníka Geirlauga Magnúsona (1944-2005), který často mluvil o tom, že by rád vytvořil voděodolnou Heimskringlu, aby si ji Snorri Sturluson mohl číst v horkém bazénku. Silikonová kniha vyšla ve třiceti výtiscích a každý z nich vážil kolem dvou kilogramů.
Ve světě se Ófeigur Sigurðsson proslavil až románem Skáldsaga um Jón (Román o Jónovi, 2010), za nějž v roce 2011 získal Cenu Evropské unie za literaturu. Úspěchu se dočkal i jeho poslední román Oræfi (Pustina, 2014) oceněný Islandskou literární cenou. Odehrává se v oblasti kolem největšího evropského pevninského ledovce Vatnajökull. Vyprávění se ke spisovateli dostává prostřednictvím velmi dlouhého dopisu rakouského badatele Bernharða Fingurbjörga. Dopis se najde ve schránce kdesi poblíž ledovce a zahrnuje dobrodružný cestopis prokládaný důkladným líčením Islandu a Islanďanů, lidovými pověstmi, básněmi, poznatky z geologie a jinými zajímavostmi. Mimo to je i příběhem o hledání sebe sama v tomto zrádném světě.
© Martina Kašparová a Johana Lajdová, Skandinávský dům
Obrázky – zdroj: http://www.forlagid.is
