Dne 8. května se téměř v celé Evropě slaví Den vítězství nad nacismem a zároveň je to Vzpomínkový den obětem druhé světové války. 8. května 1945 podepsalo nacistické Německo kapitulaci a v Evropě skončila druhá světová válka. V každé evropské zemi se tento den slaví různým způsobem: někde jako státní svátek a den pracovního klidu, mnohde je to jen památný či vzpomínkový den, jinde se v tento den vyvěšují státní vlajky, ale den volna to není.
V pobaltských zemích Estonsku, Litvě a Lotyšsku se do roku 1995 tato událost slavila pod vlivem ruských zvyklostí až o den později, 9. května, a nesla název Den vítězství. V Moskvě byl totiž v době podepsání kapitulace vzhledem k časovému rozdílu už 9. květen. Pro mnohé obyvatele pobaltských republik ovšem 8. ani 9. květen není dnem vítězství, nýbrž dnem stvrzení sovětské okupace jejich zemí, která začala během druhé světové války a skončila až o 40 let později.
Ve většině zemí se slaví nejen porážka Hitlerova Německa, ale při různých pietních akcích se vzpomíná také na komunistické a nacistické oběti druhé světové války. V tento den se např. na hřbitovech (jako třeba na rižském Hřbitově bratří, kde jsou pochováni výhradně jen vojáci; viz obr.) a dalších místech tradičně scházejí veteráni druhé světové války. Společně s nimi tam památku padlých uctívají i vrcholní představitelé států.
8. květen se označuje
v dánštině jako VE-dag (podle anglického Victory In Europe Day) – Den osvobození Dánska (Danmarks befrielse) se slaví již 5. května,
ve finštině jako Voitonpäivä,
ve švédštině jako Segerdagen a
v lotyštině jako Nacisma sagrāves diena un Otrā pasaules kara upuru piemiņas diena.
V Norsku si 8. května připomínají Den osvobození (norsky Frigjøringsdagen). V Norsku po pětileté okupaci kapitulovala německá armáda a během následujících měsíců byly německé jednotky poslány do Německa. Vzhledem k půlmilionu německých vojáků pobývajících na norské půdě však dlouho nebylo jasné, zda Němci kapitulují dobrovolně. Spojenci se obávali, že se Němci budou na norském území fanaticky bránit a způsobí tak značné škody jak v řadách norských, tak zejména spojeneckých vojáků. Této nežádoucí situaci mělo předejít jednání s admirálem Dönitzem.
Obrana Berlína kapitulovala už 2. května po té, co si o několik dnů dříve vzal život Adolf Hitler. Postupně se německá armáda vzdávala také v dalších městech a okupovaných zemích. Po podpisu kapitulace Karlem Dönitzem, nástupcem Adolfa Hitlera ve funkci říšského prezidenta, vyhlásili britský premiér Winston Churchill a americký prezident Harry Truman 8. květen Dnem vítězství, který se v mnoha zemích včetně Norska a České republiky stal státním svátkem. J. V. Stalin nicméně požadoval kapitulaci Německa také před zástupci Sovětského svazu, proto se Den vítězství v Rusku (a dříve v bývalých zemích Východního bloku) slaví až 9. května.
8. května se v Norsku vyvěšuje státní vlajka. Od roku 2010 je tento den věnován také připomínce válečných veteránů, kteří bojovali ve druhé světové válce nebo sloužili v jednotkách Organizace spojených národů či během jiných mezinárodních operací.
Autorky článku: Iva Doušová a Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: diena.lv
