Lotta Svärd byla dobrovolná ženská organizace fungující v letech 1920–1944. Úkolem lott byla neozbrojená pomoc armádě, aby tak zastáním mnoha potřebných prací umožnily více mužům odchod na frontu. Počátek organizace sahá do doby, kdy se Finsko v roce 1917 stalo samostatným státem a kdy krátce poté v zemi vypukla občanská válka. Mnoho žen ve válce pomáhalo Bílým gardám, například jako členky hasičských sborů. V roce 1920 se oficiálně sdružily pod jménem Lotta Svärd. Název má původ v básni z J. L. Runebergovy sbírky Fänrik Ståls sägner (Příběhy praporčíka Ståla), která vypráví o ženě, jež se vydala do války na pomoc svému muži a poté, co padl, zůstala jako ošetřovatelka raněných.
Významnou roli sehrály lotty především v zimní a pokračovací válce, kdy Finsko bojovalo se Sovětským svazem. V roce 1944 čítala organizace přibližně 240 000 dobrovolnic (celková populace Finska byla v této době necelé 4 miliony) a byla tak největší dobrovolnickou pomocnou organizací na světě. Činnost byla rozdělena do několika odvětví, kam se nově přijaté lotty zařazovaly podle svých schopností a zkušeností. Jednalo se o zdravotnictví, zásobování vojáků a také spravování a šití oděvů. Lotty vyráběly například známé bílé maskovací uniformy pro zimní válku. Důležitá byla také administrativa, navigace a pozorování nepřátelských letounů ze strážních věží. Od roku 1931 s lottami spolupracovaly i tzv. Malé lotty, což byly dívky ve věku od osmi do šestnácti let, které měly dospělým lottám pomáhat s běžnými úkoly, například v kuchyni. Nikdy však ne na frontě.
Po druhé světové válce začaly být zakazované veškeré spolky a organizace, které byly Sovětským svazem považovány za „fašistické“. Vzhledem k tomu, jak silně Lotta Svärd během celé války pomáhala v boji proti Sovětskému svazu a také byla podporována ze strany Německa, bylo nemožné, aby Sovětský svaz nadále toleroval působení této ženské organizace, ačkoli v minulosti byly lotty aktivní organizací i v době míru. 23. listopadu 1944 tak byla v rámci dojednaných mírových podmínek Lotta Svärd označena za fašistickou a zakázána. Jakékoli připomínání těchto žen bylo v následujících letech zakázáno a dobová politika se snažila přimět finský národ na lotty zapomenout. Výsledek byl však opačný. Lotta Svärd je jedním z pojmů, na který je Finsko dodnes velmi hrdé. Organizace ve své době inspirovala vznik podobných ženských spolků i v ostatních zemích, jako například Švédsku, Norsku či Estonsku. Ty ovšem nikdy nedosáhly takového počtu a síly, jako tomu bylo ve Finsku.
V roce 2004 byla organizace znovu povolena a nyní působí pod názvem Lotta Svärd Säätiö. Jejími hlavními činnostmi jsou pomoc lidem trpícím v důsledku války, vzdělávání žen v pomoci v nouzových situacích a správa muzea věnovaného lottám.
Autorka článku: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: mosinnagant.net