Ve Finsku se jako v zatím jediné ze severských zemí (nepočítáme-li pobaltské státy) platí eurem. V roce 2002 Finsko opustilo svoje bývalé platidlo, finskou marku, a přešlo ke společné evropské měně. O půlnoci 1. ledna 2002 se před centrální bankou v Helsinkách vytvořila dlouhá fronta lidí, kteří zároveň s přivítáním nového roku chtěli mezi prvními přivítat také příchod eura. Centrální banka totiž úderem půlnoci začala měnit finské marky za eura. První den roku 2002 měli finští občané možnost získat novou měnu jen ve větších městech. Do konce února 2002 platily obě měny souběžně a právě 1. března 2002 se euro stalo jedinou platnou měnou na území Finské republiky.
Zajímavostí je, že ve Finsku se nepoužívají mince v hodnotách 1 a 2 centy, i tak ale bylo vydáno několik exemplářů, převážně pro sběratele. Jelikož se ale finské ceny udávají v hodnotách s přesností na 1 cent, jsou celkové částky zaokrouhlovány na nejbližší hodnoty s přesností na 5 centů (buď nahoru, nebo dolů) podobně jako české haléře.
Rubové strany finských euromincí mají tři různé motivy. Jeden takový motiv se nachází pouze na minci 1 eura a zobrazuje dvě letící labutě – labuť zpěvná je finský národní pták. Návrh pochází od Perttiho Mäkinena, který ho vytvořil v rámci soutěže u příležitosti oslav 80. výročí nezávislosti Finska roku 1997. Druhý motiv se nachází pouze na 2eurové minci a vyobrazuje rostlinku a plody morušky (viz obr.). Autorem tohoto návrhu je Raimo Heino. Třetí motiv je stejný pro všechny mince eurocentů (tj. v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů) a je to finský heraldický lev od Heikkiho Häiväoji. Kromě toho je na všech mincích zobrazeno také 12 tradičních hvězd symbolizujících Evropskou unii, rok vyražení a nápis FI (zkratka pro název státu).
Autorky článku: Iva Vedralová a Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: eurokolikot.com
