Norský básník a prozaik Tarjei Vesaas (20. 8. 1897 – 15. 3. 1970) tvořil především po druhé světové válce a bývá obecně považován za jednoho z nejvýznamnějších norských spisovatelů 20. století. Za román Ledový zámek (Is-slottet, 1963) byl v roce 1964 oceněn nejprestižnějším severským oceněním Cenou Severské rady za literaturu. Podle Tarjei Vesaase také byla pojmenována literární cena (Tarjei Vesaas’ debutantpris), která se každoročně udílí za nejlepší norský literární debut.
Vesaas se narodil v roce 1897 na statku Vesås ve Vinje v kraji Telemark. Coby nejstarší syn měl v dospělosti převzít rodinný statek a stát se sedlákem. Jeho však hospodářství nezajímalo, od útlého věku ho pohltila literatura. Debutoval ve 26 letech románem Menneskebonn (1923). Ve 20. a 30. letech hodně cestoval po Evropě, ale v roce 1934 se oženil s básnířkou, překladatelkou a autorkou dětských knih Halldis Moren (1907–1995) a usadil se na statku Midtbø ve Vinje, který odkoupil od svého strýce. Narodily se jim dvě děti Olav a Guri. Po druhé světové válce Vesaas obdržel umělecký plat od norského státu a později také čestný příjem od nakladatelství Gyldendal. Zemřel v osloské fakultní nemocnici dne 15. března 1970, ve věku 72 let.
Románovou tvorbu Tarjei Vesaase lze rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupinu tvoří symbolistní a alegorické romány jako Dům v temnotách (Huset i mørket, 1945), Bělidlo (Bleikeplassen, 1946) a autobiografie Båten om kvelden (1968). Druhou skupinu tvoří realistické romány s ústředními, skrytými symbolistními prvky jako Ptáci (Fuglane, 1957) a Ledový zámek. Přestože Cenu Severské rady obdržel Tarjei Vesaas za Ledový zámek, který bezesporu představuje vynikající knihu, za jeho mistrovské dílo je považován román Ptáci (vyšel pouze slovensky pod názvem Vtáci). Kromě románů napsal Vesaas také mnoho lyrických a symbolických básní, řadu rozhlasových divadelních her a několik povídkových sbírek, z nichž za zmínku stojí především Vindane (1953), která spisovateli zajistila mezinárodní průlom. Je důležité podotknout, že Vesaasovo mistrovství spočívalo také v dokonalém ovládáním jazyka, kterým v jeho případě byla menšinová varianta norštiny, tedy landsmål neboli nynorsk. Ten byl ale zřejmě také důvodem, proč se Vesaasovi nedostalo takového mezinárodního věhlasu, jaký by si byl zasloužil.
Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: dagbladet.no
