Den nezávislosti (estonsky Taasiseseisvumispäev) slaví v Estonsku hned dvakrát: 24. února jako připomínku dne, kdy se Estonci roku 1918 osamostatnili od carského Ruska, a pak také 20. srpna, který je spojen s druhým osvobozením od ruské, potažmo sovětské nadvlády v roce 1991, a nazývá se též Den obnovy samostatného estonského státu.
Zisku estonské nezávislosti předcházelo přijetí Deklarace o zákonodárné suverenitě ESSR 16. listopadu 1988 a poté svobodné parlamentní volby, první po padesáti letech – od obsazení Estonska Sovětským svazem v roce 1940. Konaly se 18. března 1990 a vítězně z nich vyšla demokratická Lidová fronta (estonsky Rahvarinne), čímž v estonském parlamentním systému došlo k vytoužené změně z totality v pluralitu. Už za dvanáct dní od ustavení, 30. března 1990, vyhlásil estonský parlament zahájení procesu osamostatňování od Sovětského svazu a označil připojení Estonska k SSSR v roce 1940 za protiprávní. 8. května 1990 pak parlament odsouhlasil změnu jména státu z někdejší Estonské sovětské socialistické republiky na Estonskou republiku. Směřování k demokracii a nezávislosti potvrdily i výsledky estonského referenda z jara 1991: 78 % hlasujících bylo pro samostatnost republiky. 20. srpna 1991 se estonský sen o nezávislosti konečně splnil, podruhé a snad již definitivně.
Autorka článku: Ema Stašová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: nlib.ee
