Dne 4. července si v Lotyšsku připomínají Den obětem genocidy židovského národa (lotyšsky Ebreju tautas genocīda upuru piemiņas diena). Datum odkazuje na událost z roku 1941, kdy byly v prvních dnech německé okupace lotyšského hlavního města Rigy (1941–-1944) vypáleny synagogy. Do největší a nejkrásnější z nich, Velké chorální synagogy (Lielā horālā sinagoga; na obr.), bylo před zapálením dokonce natlačeno asi 400 Židů, v budově uzamčeno a zaživa upáleno. Ve stejnou dobu bylo zahájeno mnoho dalších antisemitských akcí a opatření, které nakonec vedly k povraždění velké většiny Židů nejen v Rize, ale i v celém Lotyšsku.
U Velké chorální synagogy, která od roku 1871 do 4. července 1941 stála u dnešní křižovatky ulic Dzirnavas a Gogolovy, je v patrných základech stavby, jejíž ohořelé trosky byly po válce srovnány se zemí, umístěn památník obětem vypálení synagogy i synagoze samotné. V roce 2007 tam přibyl ještě jeden – všem obyvatelům Lotyšska, kteří za druhé světové války ukrývali příslušníky židovského národa.
Před válkou se v Lotyšsku nacházelo 210 synagog, ze kterých po válce zůstalo pouze 17 budov. Ze zhruba 90 tisíc lotyšských Židů přežila holocaust necelá tisícovka a zhruba 20 tisíc bylo evakuováno. V současné době je jedinou funkční synagogou v Rize synagoga na ulici Peitavas, postavená v roce 1905, již před vypálením v roce 1941 zachránila její poloha v samém centru města. Stojí těsně obklopena dalšími budovami, kterým by při požáru hrozilo zničení či poškození, což nacisté nechtěli riskovat.
Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: rozhlas.cz
