Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu (estonsky Stalinismi ja natsismi ohvrite mälestuspäev), resp. Vzpomínkový den obětem stalinismu a nacismu (lotyšsky Staļinisma un nacisma upuru atceres diena), připadající na 23. srpna, byl Evropským parlamentem v roce 2009 vyhlášen „Evropským dnem památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů, které mají být připomínány důstojně a nezaujatě“.
Estonsko a Lotyšsko tento den zařadily na seznam svých významných národních dnů, jelikož pakt Ribbentrop-Molotov, na jehož podepsání 23. srpna roku 1939 Evropský den památky obětí odkazuje, obsahoval i tajný dodatek o přidružení pobaltských republik k SSSR a stál na počátku decimujících deportací Estonců, Lotyšů a Litevců na Sibiř.
Ve stejný den, 23. srpna 1989 při 50. výročí uzavření Ribbentropovy-Molotovovy smlouvy, se obyvatelé všech tří pobaltských zemí rozhodli tuto památku uctít pokojnou demonstrací, která do dějin vešla jako Baltský řetěz (nebo též Baltská cesta; estonsky Balti kett, lotyšsky Baltijas ceļš, litevsky Baltijos kelias). Odhadem dva milióny lidí vytvořily lidský řetěz dlouhý přibližně 600 km, který procházel všemi třemi hlavními městy republik, s cílem ukázat soudržnost tří pobaltských národů a podtrhnout jejich snahu o obnovení suverenity.
Není bez zajímavosti, že ustanovení tohoto celoevropského svátku věnovaného obětem totalitaristických režimů inicioval v Pražské deklaraci roku 2008 český parlament a že k jejím signatářům patřil vedle současného prezidenta Německa Joachima Gaucka, někdejšího litevského disidenta Vytautase Landsbergise, představitelky exilové běloruské vlády Ivanky Survilly či politika Evropského parlamentu a někdejšího estonského disidenta Tunneho Kelama i Václav Havel.
Autorky článku: Ema Stašová a Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: liepajniekiem.lv
