16. března 1792 byl spáchán atentát na švédského krále Gustava III., který vládl v letech 1771–1792, tedy v době, kdy Evropou zmítala Velká francouzská revoluce. Historiky bývá Gustav III. pojímán jako rozporuplná postava, která v mnohém ovlivnila dobové Švédsko. Patří k evropským panovníkům, jejichž politika se ve druhé polovině 18. století nesla v osvícenském duchu. Po svém nástupu na trůn prosadil Gustav III. svobodu tisku, zrušil mučení a zasáhl proti byrokratické korupci.
Přestože byl Gustav III. osvícenským panovníkem, revoluce ve Francii mu byla proti mysli a chtěl proti ní zakročit dokonce vojensky. Stal se postupně nepopulárním a nakonec se proti němu utvořilo spiknutí. Během maškarního bálu ho postřelil kapitán Jacob Johan Anckarström. Gustav III. následkům zranění o 13 dní později podlehl. Tato událost posloužila světoznámému italskému skladateli Giuseppe Verdimu jako námět pro operu Maškarní ples uvedenou poprvé v roce 1859. Jako odpůrce trestu smrti se Gustav III. na smrtelném loži přimlouval za svého vraha. Anckarström byl přesto tři dny bičován, pak byl pro výstrahu sťat, zmrzačen a rozčtvrcen.
Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: museumsyndicate.com