Mezi obdivovateli všeho staroseverského, vikinského a pohanského je norská skupina Wardruna jistě známý pojem. Kvalita jejich hudby si však zaslouží dostat se i mimo tyto kruhy. Wardruna ještě nemá tak dlouhou historii. Vznikla v roce 2003 z nápadu Einara Selvika, vystupujícího také pod pseudonymem Kvitrafn a majícího za sebou i blackmetalovou hudební dráhu. Einar pro kapelu mimo jiné píše hudbu a texty. Do současnosti Wardruna nahrála tři studiová alba – poslední z nich, Runaljod – Ragnarok, vyšlo na podzim minulého roku. Z něho vám přinášíme také ukázku v podobě písně Raido. Pokud si povšimnete názvů dalších skladeb, jako například Pertho nebo Wunjo, asi vám neunikne, že jde o názvy staroseverských run. A není to žádná náhoda. Wardruna z nich má takto poskládána všechna svá dosavadní alba, která dohromady tvoří ucelenou trilogii vykládající runy staršího futharku a právě Ragnarok ji završuje.
Pro jejich zvuk je typický důraz na atmosféru. Hudba, ve které můžete slyšet mnoho rozličných tradičních nástrojů, jako třeba lura, používaná už v době bronzové, či nástroje ze zvířecích rohů, je doplněna i zvuky přírody a zavede vás do historie a do lůna majestátní severské krajiny. Většina skladeb je poměrně pomalá a klidná, i když by se dalo říct, že oproti prvnímu albu už ne tak výrazně. Ve svém počátku zněla Wardruna spíše jako pozadí pro meditaci. Ragnarok pozměnil také odchod vokalisty Ghaala.
Ke zvýšení popularity této formace přispělo nemalou měrou to, že spolupracovala na soundtracku k seriálu Vikingové.
Nedávno Wardruna oznámila českému publiku přívětivou zprávu, že se chystá předvést svou tvorbu i u nás, a to v polovině ledna příštího roku v Divadle Hybernia. Těšit se z toho však nestihnou zdaleka všichni. První koncert byl bleskovou rychlostí vyprodán a vstupenky na druhý, přidaný, vydržely v prodeji také jen několik málo dní. Můžeme tedy snad doufat, že po tak dychtivém přijetí, se k nám Wardruna zase brzo vrátí.
autorka článku: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům
zdroj obrázku: http://www.spiralearth.co.uk
