Påskekrim aneb velikonoční detektivka

Na velikonoční svátky si Norové běžně berou volno z práce na celý týden, velikonoční dny tak pro ně představují nejdelší dovolenou v první polovině roku. Norské děti si volné dny užívají společně s rodiči, mají totiž na Velikonoce jarní prázdniny. V mnoha částech Norska velikonoční dny předznamenávají předěl mezi zimou a jarem.

Sportovnější typy vyrážejí na běžky nebo pěší túry. Výlety se neobejdou bez tradičního velikonočního občerstvení v podobě pomerančů, sušenky Kvikk lunsj a horké kávy či kakaa v termosce. V případě delšího pobytu na horách se běžně do ruksaku přibalí i takzvaně lehčí literatura v brožované vazbě.

Od devadesátých let bývají nejčastěji zvoleným žánrem detektivky. Mánii přitom odstartovali už v roce 1923 dva norští spisovatelé – Nordahl Grieg a Niels Lie. Tehdy si coby chudí studenti chtěli přivydělat příběhem vydaným o Velikonocích. Pod společným pseudonymem Jonathan Jerv vydali detektivku s názvem Noční vlak do Bergenu přepaden! (v originále Bergenstoget plyndret inat!). Propagaci knize zajistil Griegův bratr Harald, který nechal anonci vytisknout tučným písmenem ve všech osloských novinách. Vtip byl v tom, že většina norských čtenářů zprávu považovala za pravdivou a nevšimla si menším písmen uvedeného dodatku, že se jedná o román vydaný nakladatelstvím Gyldendal v ceně dvou norských korun. Lidé se tedy vyděsili, že na dosud bezpečné trati řádili lupiči. Kniha vzbudila velký ohlas a stala se na tehdejší poměry bestsellerem.

Zápletka románu se odehrávala na Velikonoce a pojednávala o dvou studentech, kteří křižují hory od chaty k chatě. Právě oblíbený způsob trávení velikonočního volna na chatách a tradice žánru přispívá k tomu, že mnoho Norů o Velikonocích sáhne právě po detektivce. Zatímco ostatní skandinávské země vykazují nejvyšší počet přečtených kriminálních titulů během letních prázdnin, v Norsku se nakladatelství soustředí v detektivním žánru na první čtvrtinu roku a jejich mediální kampaně vrcholí právě před Velikonocemi. Velikonoční krimi (norsky påskekrim) je tak ryze norský fenomén, jenž na popularitě získával během 20. století a dnes je již neodmyslitelnou velikonoční tradicí.

Od roku 2012 se v Norsku na přelomu února a března pořádá Krimfestivalen, festival kriminální literatury. V roce 2024 festival společně organizují tři význačná norská nakladatelství: Cappelen Damm, Gyldendal a Aschehoug, a to v prostorách svých nakladatelských domů v Oslu. Na festival každoročně zavítají hvězdní skandinávští autoři krimi, ale i spisovatelé z Velké Británie nebo z USA. Bohatý program nabízí přednášky, debaty, čtení a besedy s autory.

Nejen knižní trh, ale i televize a rozhlas se tomuto fenoménu přizpůsobily. Norská státní televize a rozhlas NRK vysílá nepřetržitě od roku 1976 na Velký pátek film s kriminální zápletkou. Streamovací služby zaznamenávají v tomto období zvýšený zájem o skandinávské i zahraniční krimi seriály a filmy. Rádio běžně vysílá detektivní povídky a rozhlasové hry na pokračování.

Ani potravinářský průmysl nezůstává pozadu. Norský producent mléčných výrobků Tine na krabicích s mlékem tiskne krátké komiksové příběhy, takže si Norové krátí ranní kávu hledáním vraha či zloděje. V roce 2021 Tine ohlásil konec tradice a namísto komiksového příběhu na přebalu nabídl QR kód s odkazem na digitální detektivní svět. Mezi Nory se však zvedla velká vlna odporu, protože vídat komiksové padouchy byli zvyklí už od roku 1997, že rok poté se komiksy na krabicích zase objevily.