Existuje něco jako původní Švéd anebo Čech? Odkud se vzali a jak žili naši dávní předkové? Proč vynalezli pivo, kdy začali chovat koně a kdy se ze psů stali nejlepší přátelé člověka? A co všechno se dnes dá vyčíst z naší DNA?
Může se zdát, že je dávno jasné, jak se z pralidí stali moderní lidé. Švédská vědecká novinářka Karin Bojs se v knize Mých prvních 54 000 let vydává po stopách nejen svých pradědů, ale také předků nás všech. Odborná novinářka pomocí vlastního osobního příběhu přibližuje nejnovější poznatky současné archeogenetiky. Ukazuje se, že migrace hrála ve vývoji lidské společnosti roli mnohem větší, než se dříve předpokládalo, že první lidé měli i ve Skandinávii kůži spíše tmavou a že například takoví neandertálci, dodnes často považovaní za nepříliš schopný lidský druh, vůbec nebyli tak neohrabaní a hloupí.
O tom, co všechno lze vyčíst z lidské i zvířecí DNA a proč je to tak fascinující, bude s držitelkou Augustovy ceny debatovat překladatelka knihy Eva Dohnálková.
Moderuje Barbara Gregorová.
Beseda se koná v rámci festivalu Týdny švédské literatury.
Švédsky a česky, tlumočeno.
Vstup volný
KARIN BOJS (*1959) je švédská vědecká novinářka a spisovatelka, dlouhá léta působila jako vedoucí vědecké rubriky deníku Dagens Nyheter, v roce 1994 založila švédskou odnož Reportérů bez hranic. Knižně debutovala v roce 2011 publikací Vikten av gener: Hur DNA påverkar din vikt (Váha genů: Jak DNA ovlivňuje naši hmotnost). Kniha Mých prvních 54 000 let (Min europeiska familj: De senaste 54 000 år, česky Paseka 2018, přel. Eva Dohnálková) získala prestižní Augustovu cenu v kategorii literatury faktu.
Akce se koná ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, Švédským velvyslanectvím, Švédskou kulturní radou a nakladatelstvím Paseka.
Obrázky: www.albertbonniersforlag.se (© Ulrica Zwenger), www.paseka.cz
