Koncert: Mozart a jeho švédský dvojník

TEMPERAMENT 430

Jindra Černá / příčná flétna / flauto traverso
Magdaléna Malá / housle / violin
Jan Siřínek / housle / violin
Jana Vavřínková /viola
Karolína Černá / viola
Helena Matyášová / violoncello

Program:

Wolfgang Amadeus Mozart /1756–1791
Duo pro housle a violu G dur, K 423
Allegro – Adagio – Rondeau. Allegro

Kvartet D dur pro flétnu, housle, violu a violoncello, K 285
Allegro – Adagio – Rondeau

——–přestávka——–

Joseph Martin Kraus /1756–1792
Sonáta pro flétnu a violu D dur, VB 158
Allegro – Adagio – Rondo. Allegro assai

Kvintet D dur pro flétnu, dvoje housle, violu a violoncello, VB 188
Allegro moderato – Largo – Con brio

Joseph Martin Kraus bývá nazýván švédským Mozartem, neboť jeho životní příběh je velmi podobný. Narodil se v městečku Miltenberg v Bavorsku jako jedno ze třinácti dětí (sedm zemřelo v dětství) úředníka Josepha Bernarda Krause. Joseph projevil záhy mimořádné nadání nejen hudební, proto ve dvanácti letech vstoupil na Jezuitské gymnázium v Mannheimu, kde získal důkladné hudební vzdělání, ale studoval zde i německou a latinskou literaturu. Na přání rodičů se zapsal na právnická studia na univerzitě v Erfurtu. To bylo město s bohatou hudební tradicí, a tak Kraus stále více zanedbával studium práv a soustředil se plně na hudbu a literaturu.

Již v roce 1775, ve věku devatenácti let, zde Kraus napsal Requiem. Sám si psal i texty svých skladeb a je také autorem teoretických esejů. Studia práv dokončil v Göttingenu a zde se také seznámil se švédským studentem Carlem Stridsbergem, který ho přemluvil, aby jej doprovodil do Stockholmu a požádal o místo na dvoře švédského krále Gustava III. To bylo Krausovi 22 let. Ve Švédsku ho čekaly tři hladové roky, než si jej král Gustav III. všimnul. V roce 1781 však měla před králem úspěšnou premiéru Krausova opera Proserpina a na základě tohoto úspěchu byl skladatel jmenován vicekapelníkem Královské švédské opery a ředitelem Královské akademie hudby. Král vyslal Krause na studijní cestu po Evropě, která trvala pět let a Kraus se při ní seznámil se všemi významnými muzikanty a skladateli své doby. Stal se také členem stejné zednářské lóže jako W.A.Mozart. Při svém pobytu ve Vídni napsal Flétnový kvintet D dur, který dnes zazní.

Po návratu do Švédska v roce 1787 dostál své pověsti pokrokového a všestranně talentovaného skladatele a dirigenta a patřil k okruhu lidí, kteří vládli intelektuálnímu a kulturnímu životu ve Švédsku. V roce 1792 ještě stihl zkomponovat smuteční hudbu na pohřeb krále Gustava III., ale jen o několik měsíců později umírá sám na tuberkulózu. Jeho hrob nese nápis: Zde leží pozemský Kraus, nebeský žije ve své hudbě. Flétnový kvintet D dur, který dnes zazní, je považován za nejzdařilejší Krausovu kompozici a vnější formou i vnitřní stavbou překonává vše, co bylo v té době komponováno. Pozoruhodná je už jen délka první věty – 306 taktů. Náhlé dramatické zvraty, kontrasty v instrumentaci i v harmonii, nádherné lyrické pasáže, originální odvážné nápady, ale také značná technická náročnost hudebních partů – to vše činí z Josepha Martina Krause skladatele, který by rozhodně neměl být zapomenut.

Koncert se uskuteční v rámci festivalu Haydnovy hudební slavnosti.