Happening u příležitosti 15. výročí úmrtí Milady Blekastadové. Vezměte si svíčku a přijďte také.
1. července 2017 uplynulo 100 let od narození Milady Blekastadové, roz. Topičové (1917–2003), významné české překladatelky, spisovatelky, publicistky, vysokoškolské pedagožky a komenioložky, která podstatnou část svého života strávila v Norsku.
Snad největší význam Milady Blekastadové spočívá ve zprostředkování literárních a osobních kontaktů mezi Norskem a českými zeměmi. V jejím překladu vyšla v češtině díla Ingeho Krokanna či Tarjeie Vesaase. Do norštiny, jako prakticky jediná ve své době, překládala Milada Blekastadová české pohádky i díla významných moderních českých spisovatelů, konkrétně Karla Čapka, Ivana Klímy, Milana Kundery, Václava Havla či Ludvíka Vaculíka. Norům též představila českého nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta.
Neveřejně podporovala český kulturní disent a udržovala kontakty s významnými osobnostmi české vědy a kultury nejen v Československu, ale i v exilu, současně s tím se podílela na šíření samizdatové literatury. Zasloužila se o rozvoj mezinárodního komeniologického bádání, o spolupráci mezi skandinávskými a českými badateli na tomto poli a třicet let působila na Univerzitě v Oslu, kde ovlivnila nejen mnoho norských slavistů, ale také literárních vědců a překladatelů. Jako „velvyslankyni české vědy a kultury“ jí v roce 1997 prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Navíc po sobě zanechala nepřeberné množství jak vědeckých materiálů a podkladů, tak rozsáhlou korespondenci, která odráží události velké části 20. století a umožňuje studovat vědeckou a kulturní spolupráci mezi Československem a Norskem (ale i dalšími zeměmi západní Evropy, s nimiž Blekastadová zprostředkovávala kontakty) v období studené války.
Část rozsáhlé písemné pozůstalosti a knihovny Milady Blekastadové je uložena na základě její poslední vůle ve Filosofickém ústavu AV ČR. Objemově větší část uchovává ve svých sbírkách norská Národní knihovna v Oslu.
Akci pořádá nakladatelství Elg.
