Bitva u Saule

Bitva u Saule (litevsky Saulės mūšis, lotyšsky Saules kauja) proběhla 22. září 1236. V bitvě vedl litevský velkokníže Mindaugas (později král) litevský kmen Žemaitů spojený s lotyšskými kmeny Zemgalců a Kuronců proti křižákům (konkrétně řádu mečových bratří), kteří si oblast chtěli podmanit a šířit v ní křesťanství.

Bitva se odehrála na litevském území, údajně u města s dnešním názvem Šiauliai. Spojené litevsko-lotyšské vojsko v ní křižáky drtivě porazilo a byla zabita většina rytířů včetně velmistra. Panství řádu mečových bratří ve východním Pobaltí bylo značně otřeseno a vedlo k jeho zániku, respektive v roce 1237 ke sloučení zbytku řádu s řádem německých rytířů, působícím v sousedních Prusích. Katastrofální porážkou křižáků byla také na čas zastavena christianizace oblasti. Podmaněné obyvatelstvo se začalo vymaňovat z nadvlády a vracet se k pohanským kultům.

Na počest litevsko-lotyšského spojenectví a vítězství v bitvě u Saule se 22. září od roku 2000 v Litvě a Lotyšsku nazývá Den baltské jednoty (litevsky Baltų vienybės diena, lotyšsky Baltu vienības diena).

 

Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org