Velikonoce v Pobaltí nejsou jen o barvení vajíček – Litva, Lotyšsko a Estonsko se mohou pyšnit svými tradicemi, které se od těch českých v lecčem liší. A co na Velikonoce nesmí chybět na stole v každé z těchto zemí? Vydejte se s námi na chutnou cestu po Pobaltí! Přinášíme i několik osvědčených receptů.

V celém Pobaltí se Velikonoce nesou v duchu vítání jara, což jsme si ostatně přiblížili v tomto starším článku. My si zde jen krátce zmíníme nejdůležitější velikonoční potravinu, a sice vejce.

Také v těchto zemích jsou hlavním symbolem svátků nám dobře známé kraslice. Estonci a Lotyši barví vajíčka nejčastěji pomocí přírodních materiálů (například cibulových slupek, červeného zelí či řepy) a takto pomalovaná vajíčka se pak v Estonsku nazývají lihavõttemuna (mn. č. lihavõttemunad, dosl. velikonoční vejce), podobnou etymologii má lotyšské Lieldienu ola (mn. č. olas, dosl. velikonoční vejce). Naproti tomu v Litvě se vajíčka tradičně ještě zdobí voskem a pro zdobené kraslice se používá označení margutis (mn. č. margučiai, odvozeno od slova margas, tedy různobarevný či pestrý).

A co Estonci, Lotyši a Litevci na Velikonoce jedí?

Estonsko

Počátkem postního období je v Estonsku podobně jako u nás masopustní úterý (Vastlapäev), kdy se typicky jí dezert vastlakukkel. Je to bochánek s kardamomem a šlehačkou, i když v současnosti se můžeme setkat i s modernějšími náplněmi typu džem či čokoláda. Čtenářům a sledujícím Skandinávského domu možná bude povědomá jejich švédská varianta semla, která je typicky plněná šlehačkou a mandlovou náplní. Všichni milovníci sladkého by měli zbystřit a při své únorové návštěvě Pobaltí či Severu se po nich poohlédnout!

Za zmínku dále stojí Bílá sobota (estonsky Tichá sobota, tedy vaikne laupäev), která je křesťany vnímána jako období smutku. V sobotu se v Estonsku tradičně pekl chléb a tvarohové pečivo, které mohlo být i smažené.

Na Velikonoční neděli si v Estonsku často pochutnáte na telecím mase, doplněném o vejce a sýry. Vajíčka se nejčastěji smíchají s máslem a podávají se jako pomazánka. Také se konzumuje sulc, zpravidla s křenem a zakysanou smetanou.

Někteří Estonci si stále v období Velikonoc pochutnají na dezertu mämm, pro nás možná trochu zvláštním tmavém dezertu z žitné mouky, žitného sladu a pomerančové kůry. Podává se s mlékem, smetanou a cukrem. V současnosti je tento dezert konzumován typicky ve Finsku (pod finským názvem mämmi, recept můžete najít v článku o severských velikonočních pokrmech), v Estonsku už jen zřídka.

Estonské velikonoční pokrmy jsou ovlivněny ruskou kuchyní. Důležitou součástí velikonočního stolu v Estonsku je proto dodnes pascha, tvarohový dezert se sušeným ovocem.

Estonská pascha

Na cca 6 porcí potřebujeme:

500 g tučného tvarohu
100 g změklého másla
100 g moučkového cukru
1 sáček vanilkového cukru nebo 1 lžičku vanilkového extraktu
100 ml smetany ke šlehání
50 g mandlí nebo nasekaných oříšků
50 g sušeného ovoce (např. rozinky, meruňky, brusinky)
podle chuti můžete přidat: kandované ovoce, citronovou kůru, kapku rumu
špetka soli

Postup:

Utřete máslo s oběma cukry do pěny. Přidejte tvaroh a vyšlehejte do hladka. Ve vedlejší míse vyšlehejte smetanu a opatrně vmíchejte do tvarohové směsi. Přidejte nasekané oříšky, sušené ovoce a případně další přísady podle vašich chuťových preferencí a důkladně promíchejte.
Pokud nemáte speciální formu na tento dezert, připravte si cedník, který vystelete plátnem nebo látkovou utěrkou, a mísu, do které se cedník vejde a kam bude odkapávat přebytečná tekutina.
Tvarohovou směs nalijte do formy, zakryjte utěrkou nebo plátnem a zatižte. Použít můžete prkénko nebo třeba menší talíř. Nechte odpočívat v lednici alespoň 12 hodin (ideálně přes noc). Chutě se krásně propojí a odteče přebytečná tekutina.
Druhý den vyklopte na talíř a dozdobte. Můžete použít nasekané oříšky, ovoce, čokoládu, velikonoční vajíčka apod.

Podávejte na velikonoční neděli k odpolední kávě.

Lotyšsko

Jaro nebývalo v Lotyšsku nejbohatším ročním obdobím. Zásoby ze sklepů a spíží se přes zimu spotřebovaly a nová úroda ještě nebyla. V postním období i kolem Velikonoc se tedy na lotyšských stolech nejčastěji objevovala vejce, mléčné výrobky, dále fazole či hrách, po konci půstu šunka. Pro dochucení se používala pražená konopná semínka a sádlo. Pilo se hlavně pivo či březová šťáva.

Stejně jako jejich severní sousedé znají i Lotyši tvarohový moučník pascha, o kterém jsme již psali výše.

Velikonoce se někdy protnou s tradičním pohanským svátkem Ūsiņi, který připadá na 23. dubna. Na počest boha světla a jara Ūsiņše, po němž je svátek pojmenován, se pečou pokrmy připomínající svým tvarem slunce. Křesťanské a pohanské tradice se ale časem prolnuly natolik, že pečení kulatého chleba může být spojováno i s Velikonoci.

Dalším kulatým pokrmem je omeleta pantaga. Připravuje se z vajec a koření a peče se typicky na otevřeném ohni v kulaté pánvi, které vděčí za svůj tvar. Konkrétní koření záviselo na fantazii a preferencích kuchaře. Symbolicky však toto koření představovalo to, co v loňském roce chybělo a co je letos potřeba přidat.

Slunce připomínají svým tvarem také sladko-slané koláče sklandrauši (či sklandu rauši). Jde o koláčky z žitné mouky, které se plní směsí mrkve a brambor. Pro dochucení se používá kmín a nezřídka se podávají s mlékem a medem. Těmto původně livonským koláčům udělila Evropská unie v roce 2013 status „zaručené tradiční speciality“, pojďme si je tedy společně upéct.

Sklandrauši – lotyšské koláčky s bramborovo-mrkvovou náplní

Ingredience (cca na 10–12 ks)

Na těsto:

100 g žitné mouky
50 g pšeničné mouky
1 lžička cukru
1/2 lžičky soli
1 lžíce másla nebo oleje
cca 100 ml teplé vody

Na bramborovou náplň:

3–4 střední brambory (varný typ C)
sůl podle chuti
lžíce másla

Na mrkvovou náplň:

3–4 mrkve
1–2 lžíce zakysané smetany nebo mléka
1 lžíce cukru
špetka skořice nebo mletého kmínu

Postup:

Smíchejte všechny ingredience a uhněťte v hladké, nelepivé těsto. Zabalte do fólie a nechte alespoň 30 minut odležet.
Mezitím si připravte náplně:

Bramborová náplň: brambory oloupejte, uvařte doměkka, osolte a rozmačkejte se lžící másla.
Mrkvová náplň: mrkev uvařte do měkka, rozmixujte nebo rozmačkejte, přidejte cukr, smetanu a podle chuti skořici nebo kmín.

Odpočinuté těsto rozdělte na 10–12 kousků, vyválejte na placky o průměru 8–10 cm a mírně zvedněte okraje, aby se dovnitř vešla náplň a nevytekla. Dovnitř dejte vrstvu brambor a na ni vrstvu mrkve.
Pečte v předehřáté troubě na 180–200 °C cca 25–30 minut, dokud nejsou okraje zlatavé a náplň mírně zapečená.

Litva

Období masopustu v Litvě (Užgavėnės) je spjato s palačinkami ve všemožných variacích a smaženými tvarohovými koblížky (spurgos). Nejstarším masopustním pokrmem je pak šiupinys, kaše z hrachu, fazolí, krup a brambor, podávaná s prasečí hlavou, nožičkami a ocáskem. Dnes už tento pokrm příliš populární není, ještě v poslední čtvrtině minulého století se ale v tomto období jedl často.

Typické litevské velikonoční pokrmy jsou založené na vejcích, hrachu, sýru, masu a rybách. Některé rodiny si pochutnají na sulcu, pečené šunce s hořčicí, tučné zelné polévce nebo třeba koláčích se skořicí a rozinkami. Správná velikonoční tabule musí být navíc řádně vyzdobená, nechybí proto různé dekorace jako háčkované ubrusy, sušené květiny a jiné přírodniny či keramika.

Namísto beránka či mazance Litevci pečou velikonoční bábovku (velykinė boba), která se typicky zdobí polevou z bílků, čokoládou, barevnými čokoládovými vajíčky či nejrůznějšími posypkami. Dovnitř lze přidat sušené ovoce. V minulosti byl cukr luxusním zbožím, proto se sladké pečivo spíše než cukrem dochucovalo právě sušeným ovocem.

Na Velikonoční neděli se pak peče kugelis – bramborový nákyp se slaninou a zakysanou smetanou. O recept se s námi podělil Vaidas Šeferis, který nám v roce 2023 kugelis připravil na brněnské Eat&Read Baltic a natočil nám k tomu i krásné video s postupem.

Kugelis (podle Vaidase Šeferise)

Video návod Vaidase Šeferise:

Na jeden velký plech a oběd pro velkou rodinu budete potřebovat:

cca 3 kg brambor
1 velkou cibuli
200–250 g másla
velkou sklenici mléka
2 vejce
2–3 lžíce krupice nebo hrubé mouky
máslo a strouhanku na vymazání plechu

Na omáčku:

0,5 kg uzeného bůčku či slaniny
1 cibule
1 kelímek zakysané smetany

Postup:

Brambory nastrouhejte. V rendlíku či hrnci rozpusťte máslo, na něm orestujte nadrobno nakrájenou cibuli. Jakmile bude cibule osmažená, přidejte mléko a prohřejte. Nalijte na nastrouhané brambory a promíchejte.
V misce rozšlehejte vidličkou vejce, dochuťte solí, pepřem a přidejte krupici nebo mouku. Přidejte k bramborové směsi.

(Ve vesnické verzi se v této fázi přidává např. vařené vepřové koleno nebo restované kuřecí maso. Pokud dáte do směsi dostatek másla a mléka, bude jemný i tak a maso není třeba.)

Vymažte plech máslem a vysypte strouhankou. Vlijte připravený kugelis a pečte ve vyhřáté troubě na 190–220 °C hodinu až hodinu a půl. Průběžně kontrolujte propečenost a hustotu.

TIP: Nešetřete máslem! Kugelis musí být tučný, jinak se nepropeče nebo zůstane velmi suchý a nebude dobrý. Správně upečený kugelis připomíná hodně hustou kaši.

Než se kugelis upeče, připravte si omáčku, kterou vytvoříte osmažením cibule a slaniny a přimícháním zakysané smetany.
Jakmile je kugelis dozlatova upečený, můžeme servírovat. Kugelis se podává horký hned z trouby, ozdobený masovou směsí.

TIP: Pro vegetariánskou verzi podávejte pouze se zakysanou smetanou.

Häid lihavõttepühi!
Priecīgas Lieldienas!
Su šventom Velykom!

Článek připravily Kateřina Běláková a Hana Hochmanová, Skandinávský dům Brno. Video sestříhala Emma Foltánová. Za sdílení receptu a video děkujeme Vaidasi Šeferisovi.

Úvodní foto: cheesemaking.com