V mnoha zemích je neodmyslitelnou součástí Velikonoc i jídlo. Není tomu jinak ani ve Skandinávii. Z historie víme, že Velikonoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Předchází jim půst, který začíná Popeleční středou a končí Velkým pátkem. Po nich následuje období oslav, se kterými je spojena i hostina. V současnosti se původní náboženský význam Velikonoc dostává do ústraní a lidé vnímají tyto svátky jako čas odpočinku a načerpání nových sil z probouzející se přírody. Přestože se však od mnoha velikonočních tradic upustilo, bez tradičních pokrmů se Velikonoce neobejdou.
K Velikonocům patří neodmyslitelně vajíčka, nejenom jako výzdoba, ale také jako tradiční pokrm. V minulosti byla symbolem plodnosti a nového života. Dnes jsou vnímána spíše jako chutné a zdravé jídlo s vysokým obsahem bílkovin. Ve Skandinávii se těší velké oblibě a jejich spotřeba během Velikonoc vzrůstá někdy až dvojnásobně. Ve všech skandinávských zemích je zvykem je konzumovat zejména k snídani na různé způsoby. Vajíčko natvrdo, naměkko, na hniličku, omeleta, volské oko obvykle s chlebem nebo houskami. Některá jídla jsou typická pro všechny země, kromě vajíček například nakládaný sleď, jehněčí (nejčastěji smažené jehněčí stehno), ryby a čokoládová vajíčka.
V Dánsku, Norsku a Švédsku má tradici i velikonoční pivo (NO, DK – påskeøl, SVE – påsköl), které je obvykle tmavé, sladší a kořeněné. Poprvé se objevilo v Dánsku v roce 1898, následovalo Norsko 1934 a nakonec Švédsko, kde se začalo produkovat až v roce 1991. Z alkoholu nelze opomenout ani velikonoční pálenku, nejlépe podomácku vyrobenou. Fantazii se meze nekladou, a tak najdeme na velikonočních stolech kupříkladu také lékořicovou nebo chilli pálenku. Každá země má však i své osobité velikonoční speciality.
V Dánsku jsou to například tartaletky plněné kuřecím masem a chřestem. Jde o poměrně jednoduché jídlo, zejména když si koupíte již hotové tartaletky, jak to většina Dánů dělá. Oblíbené jsou také doslovně „špinavá vejce“ (skidne æg) – vejce uvařená na hniličku v hořčicové omáčce. Tradičně se podávají s typickým dánským žitným chlebem (rugbrød). Pojmenování dostala po Bílé sobotě, které se v Dánsku říkalo také Špinavá sobota (Skiden lørdag). Byl to den, kdy se uklízelo před nadcházející hostinou, proto nezbyl čas na větší vaření. Tento pokrm se jí dodnes, a to nejen o Velikonocích, ale také v den, kdy má člověk naspěch. Ze sladkého zmíníme velikonoční dánský koláč (påskekage), kde hrají hlavní roli citron, kokos, a kdo má rád, tak i marcipán.
V Norsku jsou o svátcích hlavními aktivitami lyžování a turistika. Neobejdou se bez čokoládové tyčinky Kvikk lunsj a kakaa v termosce. Kromě čokolády je populární i ovoce, ale ne ledajaké – pouze šťavnaté a sladké pomeranče. Přes sto let se exportují do Norska, a jelikož zpočátku je bylo možné sehnat pouze v období od zimy do začátku jara, vysloužily si pojmenování velikonoční ovoce. Používají se mimo jiné do koláčů, například do tradičního velikonočního koláče (påskekake), který se podobně jako v Dánsku může dozdobit marcipánem.
Ve Švédsku se kromě již uvedených pokrmů jako ryby a jehněčí jí také slavnostní pokrm Janssonovo pokušení (Janssons frestelse), které najdeme i na vánočním stole. Jedná se o bramborový nákyp s nakládanými šproty. Pokrm je známý také ve Finsku (Janssonin kiusaus). Co se týká pití, tak kromě velikonočního piva pijí Švédové i velikonoční mošt (påskemust) – nealkoholický sladký nápoj s kořenitými tóny.
Finsko se co do tradičního jídla od svých skandinávských sousedů do velké míry odlišuje. Některá tradiční jídla jako například pasha – tvarohový koláč – jsou původem z Ruska. Avšak i Finsko má svůj originální pokrm – mämmi. Jde o kaši, jejímž základem jsou žitná mouka a slad. Příprava však zabere nějaký čas, proces má tři části – vaření, pečení a chladnutí. Konečný výsledek připomíná hnědou lepkavou hmotu, co lépe chutná, než vypadá. Tradiční finské mämmi najdeme i na velikonočních stolech v sousedním Švédsku.
Na závěr článku vám přinášíme ještě dva recepty na výše uvedené mämmi a dánská „špinavá vejce“.
Mämmi – finská velikonoční specialita
Pokud hledáte něco zajímavého, zdravého a náročného na přípravu, finské mämmi je pro vás to pravé! Tento tradiční velikonoční pokrm chutná lépe, než vypadá. Pokud přeci jenom tolik času nemáte, přečtete si alespoň jeho historii a zajímavý postup přípravy.
Mämmi je typická velikonoční kaše z vody, žitné mouky a sladu. Nenechte se odradit lepkavou konzistencí a tmavou barvou tohoto dezertu, zejména po dochucení vanilkovým krémem či zmrzlinou je moc dobrý. Název pokrmu pěkně ladí s jeho konzistencí – když jej vyslovíte, máte pocit, jako by se vám rty lepily k sobě. Postup přípravy má tři fáze – vaření, pečení a chlazení. Směs prochází přirozeným slazením, dokud se nevloží do trouby, kde se slazení zastaví chemickou reakcí. Po pečení se směs uschová na chladném místě po dobu 3 až 5 dnů. Tradiční po domácku vyrobené mämmi obsahuje jenom 2 % cukru a také velký podíl stopových prvků a bílkovin. Mämmi lze ve Finsku koupit také v potravinách.
Tradice přípravy mämmi sahá až do 16. století a některé zdroje hovoří už o století dvanáctém, kdy se kaše skladovala v březových miskách zvaných tuokkonen nebo rove. Mämmi zakoupené v obchodě se prodává v papírových krabičkách, které březovou texturu alespoň připomínají. Pokrm se jídával zejména v období půstu, jelikož neobsahoval téměř žádný cukr a byl velmi zdravý. Ze západního Finska, kde se jídlo pravděpodobně zrodilo, se rychle rozšířilo do ostatních částí země. Dnes je oblíbeným dezertem také ve Švédsku, kde ho nalezneme pod názvem memma.
Na 10 porcí potřebujeme:
- 3 l vody
- 500 g žitného sladu
- 750 g žitné mouky
- 2 dl melasového sirupu
- 1 lžička soli
- 2 lžíce pomerančové kury
- hliníkové formy
Postup:
- V hrnci o objemu minimálně 5 l dáme vařit 1 l vody. Když bude mít voda 60-70 °C, za stálého míchaní přidáváme 100 g žitného sladu a 150 g žitné mouky. Když nám vznikne hladká směs, posypeme ji na povrchu žitnou moukou. Zakryjeme hrnec pokličkou a necháme směs odstát alespoň 2 hodiny na teplém místě.
- Postup opakujeme v již menším hrnci s vodou o objemu 0,5 l a se stejným množství mouky a sladu, taktéž posypeme moukou. Necháme odstát 2 hodiny v teple. Pak obě směsi smícháme. Pokračujeme stejně, dokud nezpracujeme všechnu vodu, mouku a slad.
- Nakonec přidáme do celé směsi melasový sirup, sůl a nastrouhanou pomerančovou kůru. Směs ohřejeme na mírném ohni a mícháme asi 10 minut. Necháme mämmi vychladnout do dalšího dne.
- Když mämmi vychladlo, přelijeme kaši do hliníkových forem nebo pekáčku. Naplníme jenom ze dvou třetin, protože mämmi v troubě nakyne. Smícháme 2 lžíce vody s 0,5 dl melasového sirupu a pomocí lžíce polejeme mämmi na povrchu touto směsí. Zabráníme tak popraskáni při pečení. Mämmi ve formách nebo pekáčích uložíme do trouby a pečeme asi 4-5 hodin na 125 °C.
- Po upečení necháme vychladnout v lednici asi 4-5 dnů, aby mämmi získalo svou specifickou chuť. Podáváme s vanilkovým krémem, zmrzlinou, mlékem nebo jen posypané cukrem.
Hyvää ruokahalua!
Dánská „špinavá vejce“ (skidne æg) – tradiční pokrm s netradičním názvem
Tento jednoduchý pokrm je v Dánsku oblíbený nejen v čase Velikonoc. Mnozí se asi podivuji nad tím, z jakého důvodu nazvali Dánové jídlo špinavým. Pro vysvětlení musíme zajít do minulosti, kdy se v Dánsku Bílá sobota nazývala také Špinavá sobota. Tehdy nešlo o sváteční den, ale naopak den určený výhradně pro úklid. Zelený čtvrtek a Velký pátek byly svátky pokoje, kdy se zpravidla neuklízelo. Naopak Velikonoční neděle svátkem oslav, kdy se vařilo, peklo a hodovalo. Při všem úklidu a přípravách na neděli se jen stěží našel čas na vaření oběda nebo večere. A tak představovala „špinavá vejce“ nejlepší a nejjednodušší možnost.
Základem receptu jsou dobře uvařená vejce, v tomhle případě na hniličku. Žloutek by tedy neměl být úplně tvrdý ani příliš měkký, jak říkají Dánové – měl by se usmívat (smilende aeg v překladu usměvavá vejce, vejce na hniličku). Zalévají se hořčičnou omáčkou, zdobí řeřichou a podávají s
bramborami nebo typickým žitným chlebem (rugbrød). Tento jednoduchý recept zdomácněl v Dánsku nejen jako synonymum Velikonoc, ale také i
uspěchaného dne, kdy člověk nemá čas vařit. Jídlo je zdravé a hotové do patnácti minut.
Na 6 porcí potřebujeme:
- 8 ks vajec
- 50 g másla
- 50 g hladké mouky
- 0,5 l mléka
- 3 lžíce hořčice (nejlépe dijonské)
- 1 lžička soli
- mletý pepř, řeřicha
Postup:
- Do hrnce dáme vajíčka a zalejeme je studenou vodou tak, aby byla celá ponořená. Dáme vařit a od momentu, kdy začne voda vřít, necháme vajíčka vařit na mířeném ohni po dobu 6-8 min.
- Mezitím si na pánvi rozpustíme máslo. Přidáme mouku a dobře promícháme. Za stálého míchaní přilijeme polovinu mléka. Potom postupně po troškách přilíváme zbylé mléko za stálého míchaní. Přimícháme hořčici, sůl a koření. Na mírném ohni necháme vařit asi 5 minut a opět mícháme.
- Omáčku přelijeme na talíř a přidáme oloupaná a rozkrojená vajíčka. Dozdobíme řeřichou a podáváme s bramborami nebo s chlebem.
Velbekomme!
Autorka článku: Alexandra Kotuliaková, Skandinávský dům
Více o Velikonocích ve Skandinávii si můžete přečíst v tomto článku.
Zdroje:
www.matprat.no/artikler/tema/tradisjoner-er-viktigere-enn-noensinne-denne-pasken
www.alt.dk/emner/paaskefrokost
https://mittkok.expressen.se/artikel/paskmaten-det-har-visste-du-inte-om-den
https://svenskahogtider.com/tag/paskmat
www.k-ruoka.fi/artikkelit/paasiainen/mammi-in-english
https://www.arla.dk/opskrifter/skidne-ag
www.dr.dk/levnu/mad/hvorfor-spiser-man-skidne-aeg-i-paasken
https://kotiliesi.fi/resepti/perinteinen-mammi
www.valdemarsro.dk/aeggesalat
