11. 3. – Den obnovení nezávislosti Litvy

Den obnovení nezávislosti Litvy (litevsky Lietuvos nepriklausomybės atkūrimo diena) je litevský státní svátek, který se slaví 11. března jako připomenutí události v roce 1990, kdy byla vyhlášena nezávislost země na Sovětském svazu. Litva byla první sovětskou republikou, která vyhlásila nezávislost, po ní rychle následovalo Estonsko a Lotyšsko.

Proces, který vyústil v přijetí deklarace nezávislosti, začal na konci 80. let 20. století. V říjnu 1988 se konal sjezd litevského občanského hnutí Sąjūdis, které se zasazovalo o urychlené obnovení samostatnosti Litvy na SSSR. V následujících volbách, jež se konaly v roce 1990, zvítězili přívrženci nezávislosti země. Předsedou tehdejšího Nejvyššího sovětu Litevské socialistické republiky se poté stal předseda hnutí Sąjūdis Vytautas Landsbergis a cesta k obnovené suverenitě byla otevřena.

Před vyhlášením samostatnosti Litva nejdříve přijala svůj původní státní znak a vlajku (nahradily znak a vlajku vnucenou SSSR) a následně 11. března 1990 Rada republiky přijala Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky (Aktas dėl Lietuvos nepriklausomos valstybės atstatymo), jenž navazoval na poválečnou Deklaraci litevské nezávislosti. Tím bylo završeno vyhlášení obnovené nezávislosti Litvy.

Obyvatelstvo Litvy nezávislost přivítalo, ale Rusové žijící v Litvě a Kreml ji odmítali. Moskva prohlásila, že vyhlášení nezávislosti je neústavní a protiprávní, a začala vůči Litvě podnikat kroky. Situace se nejvíce vyhrotila po obsazení TV vysílače v hlavním městě Vilniusu 13. ledna 1991, které skončilo krvavými srážkámi a 14 mrtvými. Tento útok a obsazení vysílače přispěl k tomu, že Island 11. února 1991 jako první na světě uznal nezávislost nové Litevské republiky. Nedlouho poté jej následovalo Švédsko a další, hlavně severské státy. V srpnu 1991 se potom tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov vyslovil pro uznání nezávislosti pobaltských republik a již 6. září téhož roku SSSR uznal litevskou nezávislost. 17. září 1991 pak byla Litva oficiálně přijata do OSN. Na konci roku 1991 se potom definitivně rozpadl Sovětský svaz.

O rok později, 25. října 1992, přijal litevský parlament Ústavu Litevské republiky, podle níž je Litva „nezávislá demokratická republika“. Prvním prezidentem postsovětské Litvy se stal Algirdas Brazauskas (hlavou státu 1993–1998).

 

Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org