Fakta o norštině / Fakta om norsk
Zajímavosti o norštině
Norština je severogermánský jazyk úzce příbuzný se sousední švédštinou a dánštinou. Najdeme v něm ale i řadu prvků ostatních germánských jazyků – zejména němčiny a angličtiny. S němčinou norštinu pojí značná část slovní zásoby a podobný způsob tvoření nových slov. Gramatika má společné rysy spíše s angličtinou – pevný slovosled, rozlišování a shodné používání předpřítomného a minulého času či neexistence vykání. Jako v němčině však norština vyžaduje v hlavní větě sloveso na druhém místě, čemuž se ostatní větné členy přizpůsobují.
Zajímavá a řádně spletitá je historie norštiny. Všechny severogermánské jazyky se vyvinuly ze staroseverštiny, jíž mluvili neohrožení vikinští válečníci i obyčejný lid žijící v tomto období (800‒1050 n. l.). Ve středověku se jazyky v souvislosti s vytvářením státních útvarů oddělily a v mluvené i psané podobě se vydaly vlastní cestou. Norsko se však koncem 14. století octlo pod dánskou nadvládou a veřejnému životu začala dominovat dánština. Učenci až do reformace v 16. století psali latinsky. Dánština norštinu postupně úplně nahradila, a tak psaná podoba norštiny vymizela. Norština se zachovala jen v podobě regionálních dialektů.
V 19. století propuklo v Norsku stejně jako u nás národní obrození, během něhož se učenci a umělci snažili psanou norštinu obnovit. Jedna skupina v čele s dramatikem Henrikem Ibsenem zvolila tzv. ponorštění dánštiny – úpravu pravopisu podle norské výslovnosti a používání ryze norských slov. Tato varianta norštiny dostala název riksmål (říšský jazyk), později zvaný bokmål (knižní jazyk). Druhá skupina vedená folkloristou Ivarem Åsenem prosazovala jazyk vytvořený na základě jednotlivých dialektů. Tato varianta byla pojmenována landsmål (zemský jazyk), později nynorsk (nová norština). Oběma variantám se dostalo oficiálního uznání a dodnes existují vedle sebe. Bokmål v současnosti preferuje asi 82 % Norů, nynorsk asi 18 %.
V dnešní době norštinu jako rodnou řeč používá takřka 5 milionů Norů žijících v Norsku, v dalších severských státech, v USA a v Kanadě. Na americkém kontinentu se jedná o pozůstatky norských osad z 19. století, kdy za oceán za lepším živobytím proudily statisíce Seveřanů. Norsky se také učí mnoho cizinců. Nordistiku lze studovat na mnoha především evropských univerzitách. V České republice tento obor nabízí Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. Vzhledem k sílící popularitě norské kultury a tamních přírodních krás roste také počet jazykových škol, které výuku norštiny nabízejí.
Autorka textu: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Norština – užitečné odkazy
Bokmålsordboka og Nynorskordboka – norský výkladový slovník bokmålu a nynorsku
Lexin-ordbøker for innvandrere – norský výkladový a obrázkový slovník pro přistěhovalce
Norsk ordbok – norský výkladový slovník
Dialekt-ordlister – odkazy na slovníky norských dialektů
Norsk-Tysk Ordbok – norsko-německo-norský slovník
Ivar Aasen: Ordbog over det norske Folkesprog (Kristiania 1850) – slovník Ivara Aasena
Ordbog over det gamle norske Sprog – slovník norrønt
Riksmålsforbundets ordliste – výkladový slovník riksmålu
Tritrans – anglicko-španělsko-norský slovník
Norsk-engelsk – odkazy na norsko-anglické slovníky
Juridisk ordbok – odkazy na slovníky právnických výrazů
Synonymordbok – slovník synonym
Fremmedordbok – odkazy na slovníky cizích slov
Medisinsk ordbok – odkazy na slovních lékařských termínů
Økonomisk ordbok – odkazy na slovníky výrazů z ekonomie
Matematisk ordbok – odkazy na slovníky pojmů z matematiky
Nynorsk grammatikk – učebnice nynorsku
På vei – interaktivní cvičení z norské gramatiky
Stein på stein – interaktivní cvičení z norské gramatiky
Her på berget – interaktivní cvičení z norské gramatiky
Tungeknekkere – jazykolamy s překlady do AJ
Språkrådet – Norská jazyková rada
Riksmålsforbundet – spolek přátel riksmålu
Ivar Aasen tunet – o jazykové situaci v Norsku
Gramatika současné norštiny (nakl. Lingea)
Česko-norská konverzace (nakl. Lingea)
Norsko-český česko-norský šikovný slovník (nakl. Lingea)
Česko-norský mluvník (nakl. Lingea)
On-line slovník (Lingea)
Obrázek – zdroj: norden.org.