Erik Theodor Werenskiold (11. 2. 1855 – 23. 11. 1938) byl norský malíř, který se proslavil ilustracemi norských lidových pohádek a venkovskými výjevy.
Werenskiold vyrůstal v pevnostním městě Kongsvinger ve východním Norsku. Na radu jiného známého norského malíře Adolpha Tidemanda začal brát hodiny u Juliuse Middelthuna na Královské kreslířské akademii v Kristianii. Na podzim 1875 odjel do Mnichova, kde pobýval čtyři roky. Tam se také zúčastnil mezinárodní výstavy, kde se nadchnul pro francouzské malby malované v plenéru a pro naturalismus. V roce 1881 odjel do Paříže, kde studoval na vlastní pěst. O dva roky později se vrátil do Norska.
Po návratu do Norska začal malovat výjevy ze života norských sedláků a portréty význačných osobností (např. Henrika Ibsena a Bjørnstjerna Bjørnsona). S ilustracemi norských pohádek začal již za pobytu v Mnichově. První pohádky s jeho ilustracemi vyšly v roce 1879, na dalším, třísvazkovém vydání spolupracoval s Theodorem Kittelsenem. Kromě pohádek ilustroval také královské ságy od Snorriho Sturlusona a román Rodina z Gilje od Jonase Lieho. Zabýval se také interierovými dekoracemi. V 80. a 90. letech 19. století Werenskiolda výrazně ovlivnil naturalismus, od něhož ale po roce 1900 upustil. V roce 1908 obdržel státní stipendium a tři roky před smrtí, v roce 1935, mu byl udělen Velký kříž Řádu sv. Olava.
Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázky – zdroj: upload.wikimedia.org,
