Začátky severských filmových lekcí letošního roku připadly na čtvrtek 19. ledna. V pražském kině Lucerna zahájil třetí přehlídku současných severských filmů Scandi nový švédský snímek Sámská krev (Sameblod, 2016). Že to asi bude stát za to, napovídal už dlouhý had lidí před pokladnami i před sálem a slavnostní atmosféra visící ve vzduchu.
První promítaný film Sámská krev pochází ze švédské produkce, a tak bylo úvodní slovo svěřeno nejen prezidentu festivalu Ivanu Hronecovi, ale také velvyslankyni Švédského království, Viktorii Li, která do svého úřadu nastoupila relativně nedávno. Kromě jiného se Viktoria Li zmínila také o tom, jak aktuální Sámská krev svým tématem je. Debut Amandy Kernell je totiž sondou do Švédska první poloviny 20. století a pokud divák do té doby snad žil v představě, že harmonie panovala ve Švédském království jaksi odedávna, musel nutně narazit. Sámská krev je syrové drama otevírající otázku rasismu vůči Sámům. Sámové jsou etnikum žijící kočovným způsobem v nejsevernějších cípech Skandinávie a věnující se hlavně chovu sobů. Právě kvůli tomu byli dlouhá léta považováni za méněcennou rasu, etnickou špínu.
Elle-Marja, hlavní hrdinka filmu, pochází ze sámské rodiny. Spolu s mladší sestrou Njanou jsou poslány do internátní školy, v níž studují pouze sámské děti. Použití rodného jazyka tu mají zakázano, vyučujím jazykem je samozřejmě švédština. Tvrdá konfrontace s jiným světem a poznání, že pod horami jsou něčím míň, jsou bolestné nejen pro Elle-Marju toužící přetrhat svazky se svou rodinou i kulturou. Obzvlášť silný dojem zanechávají scény vyšetřování doktorem-antropologem. Bez mrknutí oka přeměřuje délku nosu a šířku hlavy u jednotlivých dětí a nutí děvčata, aby se ve jménu vědy svlékla a nechala vyfotografovat, přičemž za okny stojí hlouček zvědavých švédských pubescentů. Elle-Marja chce žít jako opravdová Švédka a postupně dochází ke zjištění, že svoji starou identitu musí zahodit. Pro mnoho Sámů jsou zkrátka v té době leckteré dveře zavřené a je jedno, jak usilovně na ně buší.
Snímek Amandy Kernell vyniká neuvěřitelnou silou. Jak se příhodně píše ve festivalovém programu, „umožňuje divákovi zakusit temnou část švédské koloniální historie bezmála fyzickým způsobem“. Možná i proto velká část diváků zůstala ještě během závěrečných titulků sedět přikovaná k sedadlu a zvedla se až během rozsvěcení světel. Sámská krev se mimochodem letos dostala do programu prestižního filmového festivalu Sundance a čeští diváci jsou jedni z prvních na světě, kdo zatím mohli snímek zhlédnout. Pokud jste ale premiéru nestihli, nezoufejte. Film totiž vstoupí do českých kin, a to od 23. 2.
Autorka reportáře: Anežka Chrudinová, Skandinávský dům
