28. 2. – Atentát na Olofa Palmeho

Švédský premiér Olof Palme byl zavražděn 28. února 1986 ve věku 59 let. Atentát na něj byl spáchán na křižovatce ulic Sveavägen a Tunnelgatan v centru Stockholmu, právě když s manželkou po jedenácté hodině večerní odcházeli z kina. Atentát byl prvním svého druhu ve švédské historii a značně otřásl celou Skandinávií i velkou částí světové veřejnosti. Stal se švédským národním traumatem  –  jednak proto, že země přišla o celosvětově respektovaného premiéra a politika, a také proto, že se útok nepodařilo vyšetřit.

Sven Olof Joachim Palme se narodil v roce 1927. Téměř 20 let stál v čele švédské sociálnědemokratické strany (1969–1986) a dvakrát byl premiérem Švédska (1969–1976 a od roku 1982 do roku 1986, kdy byl zavražděn). Jako politik preferoval reformy a sociálnědemokratické zásady, prosazoval zaměstnanost a spravedlnost, živě se zajímal o mezinárodní, sociální a environmentální otázky a odsuzoval jakékoliv válečné konflikty.

Olof Palme byl znám jako velký řečník a agitátor a z tohoto důvodu měl mezi veřejností mnoho příznivců, ale také mnoho odpůrců. Do dnešního dne ovšem nebyl vypátrán motiv útoku, vrah ani střelná zbraň, kterou byl premiér zavražděn. Neví se, zda šlo o „náhodnou“ vraždu, o útok šílence nebo o atentát s politickým podtextem. Při útoku byla postřelena i Palmeho žena, ta ale vyvázla bez vážnějších zranění. Vyšetřování probíhá prakticky dosud, v roce 2006 byly dosavadní náklady vyčísleny na 350 milionů švédských korun.

Možných vysvětlení i vyšetřovacích a konspiračních verzí bylo a je nepočítaně. Policie ovšem šetření nezvládla, na zločin tohoto typu jí chyběla příprava. Vyšetřování doprovázely zmatky, skandály a nejasnosti, po nichž následovalo nedůsledné vyhodnocování výsledků. Nejvíce podezření padlo na Christera Petterssona, zloděje, násilníka, alkoholika a narkomana (za pachatele ho označila i vdova po premiérovi), který byl  v roce 1989  za vraždu O. Palmeho dokonce odsouzen na doživotí. Po odvolání k odvolacímu soudu byl však osvobozen (dostal k tomu i odškodnění 300 000 švédských korun) pro nedostatek důkazů a kvůli chybám ve vyšetřování a nepřesnostem ve svědeckých výpovědích. Sám Petterson u soudu působil velmi nevěrohodně a neměl žádné alibi. Popíral, že by se v osudný večer vyskytoval na místě činu, zároveň ale nedokázal kvůli výpadku paměti vysvětlit, co dělal v době, kdy k vraždě došlo. V roce 1998 obdržel nejvyšší soud žádost o znovuotevření případu na základě nových svěděckých výpovědí. Byla však zamítnuta. Petterson zůstal až do své smrti (zemřel na krvácení do mozku po úrazu hlavy) v roce 2004 hlavním podezřelým v případu vraždy premiéra Palmeho.

Po mrtvém premiérovi zůstala žena Lisbet a tři synové. Lisbet byla Palmeho druhá žena. Zajímavostí je, že jeho první manželka, Jelena Rennerová, pocházela z Československa. Palme s ní byl ženatý v letech 1949–1952 a bylo to fingované manželství, díky němuž mohla Jelena emigrovat z poválečného komunistického Československa.

Po smrti Olofa Palmeho byl premiérem a předsedou sociální demokracie jmenován jeho zástupce Ingvar Carlsson. O 17 let později došlo ve Švédsku ke druhé vraždě člena vlády. V září 2003 zemřela po útoku nožem ministryně zahraničních věcí Anna Lindh, jež byla napadena v obchodním domě psychicky narušeným mužem. Stejně jako Palme ani ona u sebe neměla ochranku. V případě její smrti však policie vraha vypátrala a vražda byla objasněna.

 

Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org