Ve středu 4. května 2011 se obyvatelé islandské metropole konečně dočkali. Po bezmála čtyř letech stavebních prací se mohli konečně usadit na jedno z 1 800 sedadel v hlavním sále nově dokončené koncertní haly a vychutnat si tóny Beethovenovy Deváté pod taktovkou dirigenta Vladimira Ashkenazyho (který mimo jiné působil jako šéfdirigent České filharmonie v letech 1996–2003). Oficiálně byla ovšem Harpa otevřená až 20. srpna při příležitosti tzv. Kulturní noci (Menningarnótt).
Stavba 43 metrů vysoké budovy započala v roce 2007, kdy byla součástí ambiciózního plánu na revitalizaci reykjavického přístavu. Kromě koncertní haly a konferenčního centra v jednom zde měl vyrůst hotel o 400 pokojích, luxusní byty, obchody, restaurace, parkoviště a nové sídlo islandské banky Landsbankinn. Roku 2008 však přišla nechvalně známá krize, investoři odešli a jeřáby se zastavily.
Opuštěné staveniště pochopitelně nepůsobilo příliš estetickým dojmem a výmluvně ilustrovalo islandské selhání. Ještě v roce 2008 se proto tamní vláda rozhodla koncertní síň dokončit a investovat tak nemalé finanční prostředky (celkem cca 160 milionů EUR), což bylo a stále je trnem v oku místním obyvatelům, kteří se po krizi ocitli bez práce a peněz.
Dnes je ovšem Harpa (hned vedle futuristického kostela Hallgrímskirkja) jedním z nejatraktivnějších symbolů Reykjavíku a přitahuje jak islandské, tak vskutku mezinárodní publikum. Tvoří ji bytelná ocelová konstrukce pokrytá plástvovitými skleněnými panely, které jí dodávají na křehkosti a pomáhají dovnitř propouštět maximum světla. Skleněná fasáda byla nápadem dánsko-islandského umělce Ólafura Elíassona, budovu samotnou navrhnula dánská firma Henning Larsen Architects ve spolupráci s architekty islandské kanceláře Batteríið. Design budovy má reflektovat charakteristické rysy islandské přírody, včetně typických barev a světelných podmínek.
Jméno dostala budova až v roce 2009, konkrétně 11. prosince na Den islandské hudby. Předcházela tomu soutěž, do níž se zapojilo přes 4 000 návrhů. Cílem bylo najít jméno v islandštině, bez obtíží vyslovitelné i cizinci, a „Harpa“ se tak jevila jako optimální. Označuje jednak hudební nástroj, harfu, jednak první letní měsíc ve starém islandském kalendáři. Zároveň se jedná o poměrně běžné ženské jméno. Logo Harpy tvoří dvanáct do kruhu umístěných ladiček, symbolizujících dvanáct měsíců roku, případně také slunce nebo sněhovou vločku. V logu jsou použity čtyři barvy – červená, zlatá, modrofialová a stříbrná – podle interiéru jednotlivých koncertních sálů:
Eldborg – největší sál, laděný do červené barvy, evokuje kráter sopky
Silfurberg – stříbrná, krystal kalcitu
Norðurljós – modrofialová, polární záře
Kaldalón – zlatá, ledovcová laguna
V Harpě sídlí Islandský symfonický orchestr a Islandská opera a spravuje ji společnost Portus, kterou vlastní přibližně rovným dílem islandská vláda a město Reykjavík. V roce 2013 byla Harpa oceněna prestižní Cenou Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe Award 2013.
Autorka článku: Martina Kašparová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: e-architect.co.uk
