Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční nebo též slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Většina Seveřanů ale Velikonoční neděli tráví naprosto nereligiózně – užívají si první jarní dny na venkově, v přírodě nebo venku. Pokud se někde dodržují velikonoční tradice, je to v užším rodinném kruhu, jen málokdo zavítá do kostela.
V Dánsku mezi tradiční zvyklosti o Velikonoční neděli patří skattejagt med påskeharen (hledání vajec). Děti se baví tím, že na zahradě hledají čokoládová vajíčka, která jim tam schoval velikonoční zajíček.
Mezi tradiční finské velikonoční pokrmy, které se připravují o Božím hodu velikonočním, patří mämmi, zapékaná kaše připravená převážně z vody, žitné mouky a sladu, a východofinský pasha, jehož původ se váže k ortodoxní tradici. Mämmi se pro svou náročnou přípravu dnes již převážně kupuje hotový v obchodech.
Na Islandu na Velikonoční neděli dostávají děti čokoládová velikonoční vejce (páskaegg), která jsou v obchodech k dostání již od od konce února.
V Norsku začíná Boží hod velikonoční snídaní tvořenou především vajíčky a čerstvě upečeným chlebem. Nesmí chybět ani pomeranče, čokoláda a marcipán. I v Norsku jsou velikonoční vejce malovaná, nejčastěji se barví přírodními materiály, jako je cibule, špenát, řepa nebo káva. Stoly musí být vyzdobeny něčím žlutým – nejčastěji se používají žluté ubrousky, svíčky, figurky kuřátek a živé narcisy. Celá města se rovněž obsypou vzhůru vytaženými vlajkami. Po snídani přichází stejně jako v Dánsku „Velikonoční zajíček“, který dětem schová po okolí domova čokoládová vejce, která děti nadšeně hledají.
Ve Švédsku o Velikonoční neděli a Velikonočním pondělí nastalo všeobecné veselí, lidé se scházeli a hráli nejrůznější hry s vejci – kutálení, házení, pojídání na čas a hledání.
Estonské ženy o Velikonoční neděli zdobí tradičními metodami vejce, například je barví v cibulových slupkách. Estonské velikonoční jídlo je silně ovlivněno ruskou kuchyní. Oblíbený je například dezert paša, připravovaný z rozinek, oříšků a kandovaného ovoce.
Velikonoční neděle se řekne dánsky a norsky påskedag,
faersky páskadag,
finsky pääsiäispäivä nebo sukkasunnuntai,
islandsky (fyrsti) páskadagur,
švédsky påskdagen,
sámsky 1. beassášbeaivi,
estonsky ülestõusmispühade 1. püha,
litevsky Velykų sekmadienis a
lotyšsky Lieldienu svētdiena.
Autorky článku: Zuzana Bartůňková, Iva Doušová, Táňa Hušková, Lucie Chánová, Martina Kašparová a Ema Stašová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: irlaiks.lv
