Dne 21. dubna si ve Finsku připomínají úmrtí Väinöa Linny (1920–1992), jednoho z nejpřednějších finských poválečných spisovatelů. Proslavil se především válečným románem Tuntematon sotilas (1954; Neznámý voják) a rozsáhlou trilogií Täällä Pohjantähden alla (1959, 1960, 1962; Pod Severkou), za niž obdržel v roce 1963 historicky druhou Cenu Severské rady za literaturu (cena se uděluje od roku 1962, prvním nositelem byl švédský spisovatel Eyvind Johnson). Linnovu románovou tvorbu doplňují raná méně známá díla Päämäärä (1947; Cíl) a Musta rakkaus (1948; Černá láska).
Válečný román Neznámý voják (česky 1965, přeložili Stanislav a Ivana Hniličkovi) popisuje události finsko-sovětské tzv. pokračovací války (1941–1944), v níž Finsko usilovalo o znovunabytí oblastí Karélie, které ztratilo v důsledku války zimní (1939–1940). Román zaujal především ve finské literatuře prvním opravdu neidealizovaným autentickým pohledem na válečnou realitu, odstupem od glorifikace frontového vojáka, svérázným humorem, hojným užíváním nářečí ze všech koutů Finska a plastickými portréty celé plejády postav. V 50. letech vyšla ve Finsku cenzurovaná verze; v původní podobě byla kniha vydána až roku 2000 pod názvem Sotaromaani (Válečný román).
V trilogii Pod Severkou (česky 1969, přeložil Jan Petr Velkoborský) sleduje Linna na osudech “obyčejné rodiny” Koskelových vývoj finské společnosti od 80. let 19. do poloviny 20. století. Vrcholem této rozsáhlé románové fresky je líčení událostí občanské války roku 1918, která je nahlížena očima poražené strany rudých. Obě nejslavnější Linnova díla byla zfilmována, a to hned několikrát. Snímek Neznámý voják v režii Edvina Laineho z roku 1955 patří k nejoblíbenějším finským filmům všech dob.
Autor článku: Michal Švec, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: uta.fi
