Březnový salón bude hostit překladatelku z norštiny Kateřinu Krištůfkovou. Ta divákům představí český překlad Deníku Ruth Maierové, který ze záznamů a dopisů židovské dívky, jejíž život skončil v Osvětimi, sestavil známý norský básník Jan Erik Vold. U příležitosti českého vydání knihy vzniká v brněnské Vile Löw-Beer také speciální výstava Ruth Maier & Archy rodiny Maier.
Záznam pořadu:
Účast zdarma, bez nutnosti registrace
Deník Ruth Maierové – Život by mohl být tak krásný (ed. Jan Erik Vold) je sestaven z pozůstalosti dívky, která se narodila roku 1920 ve Vídni do asimilované židovské rodiny. Otec pocházel z moravských Žarošic, kde Ruth a její sestra Judith trávily v rodinném kruhu letní prázdniny. V deníku o tom Ruth v červenci 1936 píše: „Jsme teď v Žarošicích. Je tu překrásně. Mám Žarošice raději než Vídeň. Cítím se tady doma. Budu psát. Teď se musím dívat. A nasávat do sebe všechnu tu krásu. Po návratu do školy to využiju a budu z toho žít. Jako velbloud z tukových zásob.“ Po tzv. křišťálové noci, kterou ve Vídni prožívá v předvečer svých osmnáctých narozenin, hledá Ruth útočiště v Norsku. Dne 26. listopadu 1942 je při masovém zatýkání Židů zatčena a poslána do Osvětimi. Deník si Ruth začala psát jako dvanáctiletá školačka. Část zápisků schraňovala padesát let její důvěrná norská přítelkyně, básnířka Gunvor Hofmo. Sestra Judith uchovala dva rané deníky a dopisy, které Ruth odesílala z Norska. Na základě těchto materiálů vytvořil Jan Erik Vold strhující životní příběh, jehož apel dalece přesahuje hranice Norska, a je proto od roku 2014 coby kulturní dědictví zapsán na seznamu UNESCO „Memory of the World“. Český překlad knihy vydalo roku 2021 nakladatelství Edika v překladu Kateřiny Krištůfkové.
Kateřina Krištůfková vystudovala němčinu a norštinu na FF MU v Brně. Pracuje jako překladatelka, redaktorka a korektorka na volné noze. Ačkoli jejím prvním knižním překladem byla sbírka povídek německé autorky Judith Hermannové Letní dům, později, překládá dnes především z norštiny, z tohoto jazyka má na svém kontě již více než 40 knih. Do češtiny převedla díla severských detektivkářů (Jo Nesbø, Jørn Lier Horst, Marit Reiersgårdová), ale také Erlenda Loea, Gauteho Heivolla či Toreho Renberga. Přeložila i několik dětských knih, které jí vždy připadají jako největší výzva. Pravidelně spolupracuje s nakladatelstvími Kniha Zlín, Host či Academia. Je předsedkyní spolku Překladatelé Severu, který sdružuje překladatele ze severských jazyků, a společně se svými třemi kolegyněmi provozuje nakladatelství Elg, jež se věnuje opomíjeným momentům severské kultury v českém kontextu. Příležitostně píše recenze pro server iLiteratura.cz.
Partnerem Severského literárního salónu online jsou Překladatelé Severu – spolek sdružující překladatele beletrie ze severských jazyků do češtiny.
Akce je součástí celoročního projektu Skandinávského domu Severská literatura v srdci Evropy 2021.
