V květnu nás v online literárním salónu čeká severská klasika. S mladými překladateli z finštiny Julií Minaříkovou a Martinem Mokrým si budeme povídat o unikátním reportážním svědectví o Estonsku, Lotyšsku a Litvě na přelomu 30. a 40. let 20. století. Knihu v češtině nazvanou Válka o pravdu napsal slavný Fin Mika Waltari a roku 2022 vydala Masarykova univerzita.
Záznam pořadu:
Účast zdarma, bez nutnosti registrace.
Válka o pravdu (česky 2022, Masarykova univerzita) – v dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř sedmdesáti letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Knihu pod vedením Markéty Hejkalové přeložili Kateřina Běláková, Terezie Duroňová, Julie Minaříková, Martin Mokrý a Andrea Papugová.
Mika Waltari (1908–1979) je bezesporu nejproslulejším a nejpřekládanějším finským autorem. Čtenáři po celém světě znají především jeho historické romány, mezi nimiž zaujímá přední místo Egypťan Sinuhet. Waltari byl ovšem autorem mnoha žánrů – vedle románů zasazených do starověku, středověku či novověku napsal celou řadu literárně hodnotných novel (např. Cizinec přichází) a divadelních her (Čarodějka), několik detektivek o komisaři Palmuovi, pohádek, filmových scénářů i básní. Díky autorově oblibě mezi českými čtenáři mohou v češtině vycházet Waltariho stále nová, dosud nepřeložená díla. Jedním takovým je i reportážní kniha Válka o pravdu (fin. orig. Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta, doslova tedy Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě).
Julie Minaříková dokončuje magisterské studium baltistiky na Masarykově univerzitě. Překladatelsky debutovala svým podílem na Waltariho reportážní knize Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta (česky Válka o pravdu, 2022). Čtenářsky i v dosavadních šuplíkových překladech se s největší oblibou věnuje literárnímu proudu „suomikumma“ (finské podivno, Finnish Weird), v litevské literatuře pak i další „divné“ a experimentální próze.
Martin Mokrý dokončuje magisterské studium baltistiky na Masarykově univerzitě. Jako překladatel debutoval několika příspěvky do antologie finské poezie Bílé přeludy na vlnách (2020). O rok později získal čestné uznání v Soutěži Jiřího Levého za překlad dvou povídek Juhy-Pekky Koskinena.
Partnerem Severského literárního salónu online jsou Překladatelé Severu – spolek sdružující překladatele beletrie ze severských jazyků do češtiny.
Akce je součástí celoročního projektu Skandinávského domu Severská literatura v srdci Evropy 2022. Probíhá za finanční podpory hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
