Severská kniha roku 2025: stáří, středověk, pohádky a self-help ironie

Uplynulý rok 2025 byl na severskou knihu v českých překladech opět velmi bohatý. Vyšlo celkem 92 titulů nejrůznějších žánrů, na kterých pracovaly desítky překladatelek a překladatelů. Třetina knih je švédské provenience (33), dvacítka z Finska (z toho pět tvoří překlady finskošvédské literatury), třináct z Norska, jedenáct z Dánska a čtyři z Islandu. Velký nárůst zaznamenaly překlady literatur pobaltských zemí. Zatímco za uplynulá desetiletí vyšlo celkem jen několik jednotek knih, v roce 2025 přibyly v českém překladu hned tři knihy z každé země, tedy z Estonska, Litvy i Lotyšska.

Za zmínku stojí také pravděpodobně pozvolný ústup severské krimi – v češtiny bylo loni vydáno pouhých 25 detektivních a thrillerových románů severské provenience, dříve to bývaly i vyšší desítky. Nárůst naopak zaznamenala kvalitní literatura pro děti a mládež různých typů a žánrů; jednalo se o obrázkové knihy, romány, non-fiction i komiks (celkem 22 titulů přeložených ze sedmi různých jazyků). Z výjimečných nakladatelských počinů si zaslouží zmínit první české kompletní vydání pohádek a příběhů Hanse Christiana Andersena nakladatelstvím Kodudek a dokončení vydávání knížek o mumíncích finskošvédské autorky Tove Jansson (nakl. Argo) – k dispozici je nyní všech devět knih v povedené jednotné edici.

V lednu 2025 zorganizoval Skandinávský dům a kampaň #ReadNordic první ročník čtenářské ankety o nejlepší severskou knihu roku. Cílem bylo nejen vybrat tituly, které české čtenářky a čtenáře zaujaly nejvíce, ale především souhrnně upozornit na to, co všechno v češtině vyšlo, a inspirovat ke čtení knih, které na přebujelém a nepřehledném českém knižním trhu možná neprávem zapadly. V internetové anketě hlasovalo celkem 156 respondentů. V každé ze čtyř kategorií (beletrie pro dospělé, knihy a thrillery, literatura pro děti a mládež, non-fiction) mohl každý dát svůj hlas až pěti knihám.

Z loňské severské beletrie pro dospělé zaujal čtenářky a čtenáře nejvíc román švédské autorky Lisy Ridzén Jeřábi táhnou na jih. Kniha přináší dojemný příběh o muži na sklonku života, který se ohlíží do minulosti a pro nějž je ze všech blízkých bytostí aktuálně nejdůležitější jeho pes Sixten. Román vydalo v překladu Lindy Kaprové nakladatelství Host. Na druhém místě skončil román o dobrovolné bezdětnosti Nikdy, nikdy, nikdy norské spisovatelky Linn Strømsborg (přel. Jitka Jindřišková, vyd. Vyšehrad), na třetím pak beletrizovaná non-fiction Poslední siréna o vymírání druhů rukou člověka a dějinách vědy od finské autorky Iidy Turpeinen (přel. Vladimír Piskoř, vyd. Paseka).

Poměrně velké překvapení přineslo hlasování čtenářů v žánru severské krimi. S jasnou převahou zvítězil historický detektivní román estonského autora Indreka Hargly Apatykář Melchior a záhada chrámu svatého Olafa (přel. Jan-Marek Šík, vyd. Host). Jeho napínavý příběh se odehrává v křivolakých uličkách Tallinnu na počátku 15. století. Druhé místo mezi detektivkami obsadil dánský román Ptáčátko od Sørena Sveistrupa (přel. Magdalena Jírková, vyd. Kniha Zlín) a až na třetí příčce se umístil nekorunovaný král severské krimi Jo Nesbø s románem Král (přel. Kateřina Krištůfková, vyd. Kniha Zlín).

Severskou knihou v kategorii literatury pro děti a mládež je první české souborné vydání pohádek Hanse Christiana Andersena Pohádky a příběhy, které ve třech svazcích vydalo nakladatelství Kodudek. Texty přeložili František Fröhlich a Helena Březinová a ilustroval Filip Pošivač. Tomuto ojedinělému nakladatelskému počinu se v minulém roce dostalo velké mediální pozornosti a celý náklad byl bleskově vyprodán. Dále čtenářky a čtenáře zaujala obrázková kniha o přirozenosti nahoty, různých podobách lidského těla a překonávání strachu Koukej na mě švédské autorky Anniky Leone s ilustracemi Bettiny Johansson (přel. Olga Bažantová, vyd. Host). Na třetím místě skončila taktéž obrázková kniha Liška nosí štěstí litevské autorky Eveliny Daciūtė a ilustrátorky Aušry Kidulaitė (přel. Anna Sedláčková, vyd. Paseka).

V kategorii non-fiction bodoval komiks Liv Strömquist Hovoří Pýthie, který ze švédštiny přeložila Marie Voslářová a vydalo nakladatelství Paseka. Kniha s vtipem i filozofickým přesahem nahlíží naši posedlost kulturou wellness, samozvaných psychoterapeutů i nejrůznějších guru. Druhé a třetí místo obsadily s téměř shodným počtem hlasů životopis někdejší finské premiérky Sanny Marin Nadějí jsou činy (přel. Lenka Fárová a Jiří Hrubý, vyd. Práh) a vzpomínky litevské lékařky Dalii Grinkevičiūtė Litevci u moře Laptěvů (přel. Inese Pintāne a Anna Sedláčková, vyd. Argo).