Vydejme se na cestu do podhoubí, z nějž klíčí xenofobie a strach
Skandinávský dům ve spolupráci s nakladatelstvím Absynt a Centrem současného umění DOX zve na debatu se švédským spisovatelem Gellertem Tamasem a redaktorkou časopisu Respekt Ivanou Svobodovou.
Evropa je rozbouřená, sílí xenofobní nálady, pravicově orientovaná strana Švédští demokraté dosáhla v loňských volbách nevídaného úspěchu. Zdá se, že mírumilovná země prochází brutální změnou.
Tyto představy vyvrací spisovatel Gellert Tamas ve své reportážní knize Laserový muž – Příběh o Švédsku, která nedávno vyšla v českém překladu v edici Prokletí reportéři nakladatelství Absynt. Autor přibližuje myšlenkové pochody sériového vraha Johna Ausonia, který na počátku 90. let terorizoval Stockholm s laserovou ostřelovací puškou. Ač sám pocházel z přistěhovalecké rodiny, jeho činy měly rasový podtext. Gellert Tamas zároveň rozkrývá i širší kontext švédské rasové diskriminace, nenávisti k menšinám a imigrantům.
Druhým hostem reportážního večera bude publicistka Ivana Svobodová, která aktuálně působí v časopise Respekt a zaměřuje se na politická témata. Jak ukázal nedávný případ seniora Jaromíra Baldy, který Svobodová zpracovávala v jedné ze svých reportáží, nenávist, leckdy způsobená strachem z neznámého, může snadno zapustit kořeny i v naší kotlině…
Moderuje Tomáš Novotný, který vystudoval švédštinu na FF UK, na ČRo Vltava provází pořadem ArtCafé a působí také na Radiu 1.
Švédsky a česky, tlumočeno.
Vstupné: 60 Kč (40 Kč studenti, důchodci)
Kapacita omezena, doporučujeme rezervaci přes GoOut.
Akci pořádá Skandinávský dům ve spolupráci s Centrem současného umění DOX a nakladatelstvím Absynt a za podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy a Velvyslanectví Švédska.
Laserový muž
V roce 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc – jiná barva kůže. Gellert Tamas nás ve svém dokumentárním románu Laserový muž zve přímo do duše vraha, který se později stal vzorem také pro Anderse Breivika.
Příběh se rozvíjí ve dvou paralelních dějových liniích: jednak sledujeme životní peripetie laserového muže Johna Ausonia a jednak průběh vyšetřování, při němž se desítky policistů snaží vraha dopadnout. Vzniká tak skutečná reportážní detektivka, která se stala jednou z nejčtenějších švédských non-fiction knih vůbec.
V překladu Anežky Chrudinové vydalo nakladatelství Absynt.
Gellert Tamas (1963), švédský spisovatel, novinář a dokumentarista. Od devadesátých let spolupracuje s významnými švédskými novinami a časopisy jako Dagens Nyheter či Aftonbladet. Jeho styl se vyznačuje mimořádně promyšlenou kombinací investigativní žurnalistiky a hutného literárního vyprávění. Na počátku své novinářské kariéry zaznamenával politické a společenské změny, které probíhaly v zemích střední a východní Evropy. Později se zaměřil na téma identity, rasismu, xenofobie a přistěhovalectví. Je autorem pěti dokumentárních knih a třech dokumentárních filmů. Ve švédských médiích zároveň uveřejňuje své reportáže, jejichž výběr publikoval v roce 2011 pod názvem Krátká chvíle života (En hel sekund i livet). Roku 2002 vydal svoji nejznámější a nejoceňovanější knihu Laserový muž (Lasermannen). Vypráví v ní příběh Johna Ausonia, který na začátku devadesátých let terorizoval Stockholm s ostřelovací puškou, přičemž jeho cílem byli výhradně přistěhovalci. Na pozadí tohoto příběhu však autor rozkrývá i širší souvislosti švédské rasové diskriminace, nenávisti k menšinám a imigrantům. Příběh Laserového muže Gellert Tamas v roce 2005 zpracoval také do podoby televizní dokumentární minisérie.
Zdroje: absynt.sk, etc.se
