Ulf Stark patří mezi legendy švédské literatury pro děti a mládež. Má nesporný talent promlouvat s fantazií a humorem o závažných tématech a přitom neztratí nikdy z obzoru svého dětského čtenáře, očekávajícího i kus napětí a dobrodružství.
Natruc klukem
Nakladatelství Portál představilo českému publiku tvorbu Ulfa Starka poprvé v roce 2015, kdy vydalo knihu Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho, popisující velmi originálním způsobem svět dospívajícího chlapce, který věří, že jeho život se zásadně změní poté, co získá ošoupané, ale zato zaručeně „kouzelné“ ošoupané tenisky svého spolužáka.
Novinka Šílenci a Suchaři nám představuje pro změnu příběh, v němž je hlavní hrdinka dívka, ovšem od první stránky není nic tak, jak se zdá. Ulf Stark nás bez varování a s jemnou ironií uvede do velmi atypické oslavy narozenin Simone, která si sama zdobí narozeninový dort, zatímco její maminka dospává v poloprázdném bytě mezi nedobalenými krabicemi a nádobím připraveným ke stěhování. Den pokračuje ve stejném duchu, maminka se snaží najít vhodný dárek a místo balení spontánně uspořádá rozlučkovou party se sousedy. Simone vše pozoruje se vzrůstajícím vztekem. Nechce se jí stěhovat ani slavit, natož zvykat si na nového maminčina partnera, který navíc žije na Stockholmském předměstí – daleko od všech kamarádů. Jedinou spřízněnou duší je pro Simone její pes Killroy. Toho se jim při překotném ranním odjezdu stěhovacího auta, následující den ráno, podaří zapomenout v bytě. Sice se pro něj vrátí, ale on už tam není.
Není se tedy co divit, že Simone na sled těchto všech události zareaguje po svém, když evidentně dospělí kolem ní jsou zaujatí vším možným kromě ní. A tak, když ji další den ráno ve škole omylem paní učitelka považuje za chlapce, nezaváhá a stane se Simonem. Dívka Simone stejně zůstala v centru Stockholmu, kde teď asi marně bloudí její pes Killroy a hledá ji, takže tohle je vlastně příležitost, jak „nebýt“ oficiálně na chvíli ve své kůži, což je přesně to, co se jí právě děje. Na jednu stranu si tedy svůj přesun do nového domova zkomplikuje ještě o fous víc, ale taky se u toho všeho dost pobaví a má nečekaně možnost nahlédnout do světa, kde vládnou úplně jiná pravidla. Řada nedorozumění i zapeklitých situací, které v roli Simona musí řešit, na sebe nenechá čekat. Některé jsou úsměvné, jako třeba nechtěný vpád do holčičích šaten při tělocviku či komplikace spojené s chozením na záchod, ale řada z nich výmluvně ukazuje, jak náročné je v tomto věku být sám sebou bez ohledu na pohlaví.
Ulfu Starkovi se daří jednak vyprávět napínavý a veskrze vtipný příběh, ale současně velmi citlivě a nenápadně otevírá řadu témat souvisejících s dospíváním, v nichž se násobí nedorozumění a složitost vztahů s nejbližším okolím. Je velmi osvěžující, že v tomto případě je svět dospělých nekompromisně vykreslen očima Simone jako ustřelený snad ještě více, než její spontánní nápad stát se na chvíli chlapcem. Rodiče tu nejsou žádnými arbitry správného chování, ale spadají slovy Simonina originálního dědečka do dvou kategorií – jsou buď šílenci, nebo suchaři, a v průběhu knihy lze těžko rozeznat, která ze skupin to má v životě či při výchově dětí těžší. Postava Simonina dědečka navíc nese příběhem ještě další téma dotýkající se smrti či obecně loučení, s něčím, co nenávratně odchází. I zde však Ulf Stark nedává prostor nemístné edukaci či sentimentalitě. Šílený dědeček, který se zjevil u dveří nového bytu v gumákách a dívčích šatech se slovy, že k nim prostě přišel umřít, je nakonec tím, kdo pomůže Simone svérázným, ale přitom laskavým způsobem pochopit, že vše, co se jí děje, není jen spiknutím dospělých, ale přirozeným procesem vzdoru a budování si vlastní individuality.
Právě všechna ta nekorektnost, neotřelý humor a schopnost sebeironie dodávají knize lehkost, díky níž se velmi dobře čte dětskému čtenáři. Ulf Stark je zdatný a poučený v tom, jak knihu udělat přívětivou i formálně. Dbá na to, aby kapitoly nebyly příliš dlouhé, uvozuje je vždy krátkým vtipným shrnutím, co se na dalších stránkách stane, a udržuje tak čtenáře v milém napětí, jak to celé dopadne. České vydání je navíc vhodně doprovozeno černobílými ilustracemi Lukáše Fibricha, které podtrhují lehký ironický nádech knihy. Šílence a suchary lze však vřele doporučit i všem rodičům, neb jde o velmi dobrou lekci přirozeného dětského vzdoru, znásobenou humorem a nadhledem, který nám dospělým v podobných situacích někdy velmi znatelně chybí.
Autorka recenze: Barbara Gregorová, Skandinávský dům
Ulf Stark: Šílenci a suchaři. Přel. Marie Voslářová, Portál, Praha, 2020, 256 s.
