Na počátku všeho byl Leo DiCaprio a jeho přelétavost ve vztazích. Jedna modelka střídá druhou a Liv Strömquist se ptá, čím je to způsobeno. Není snad Leo opravdové lásky schopen a co za tím stojí? Že by společenské fenomény naší doby? To se dozvíte v nejnovějším komiksu švédské autorky, který letos vydalo nakladatelství Paseka v překladu Marie Voslářové.
Nejrudější růže rozkvétá pro zábavu i zamyšlení
Od předešlého komiksu (českým čtenářům známého pod názvem Ovoce poznání) věnujícího se ženským pohlavním orgánům se Liv přesunula do abstraktnějších sfér a zaobírá se principy lásky. Jak vzniká, zaniká a do jaké míry se při tom projevuje racionalita? I tentokrát srovnává různá pojetí tématu napříč dobou a bere si na pomoc příběhy historických i vymyšlených postav. Čtenář se tak ocitne ve společnosti osobností, které možná doposud vnímal spíše jako jména z učebnic, jejichž nositelé psali vážené eseje, nosili pejzy a určitě neměli nijak zajímavý milostný život. Nyní má ale díky živému komiksovému jazyku dojem, jako kdyby to byli jeho důvěrní známí a vrstevníci, s nimiž si zašel na skleničku, aby si navzájem svěřili soukromá trápení. Prolínání historie a současnosti je v knize velmi svěží.
Hlavní problémy, na které autorka opakovaně naráží a jenž se jeví jako zásadní pro znepokojivý stav věcí, kdy je trvalá a hluboká láska stále vzácnější, jsou přehnaný důraz na vlastní já a samozřejmě role žen. Ta je z biologického hlediska zkrátka jiná než role mužů. Média nám podsouvají, že naše já je to nejpřednější a že vztah by měl být něčím, co toto já potvrzuje a doplňuje podobně jako třeba móda. Z rozchodů musíme vyjít bez bolesti, v požadavcích na partnera nesmíme slevovat a už vůbec se ve vztahu nesmíme měnit ani přizpůsobovat. To by se totiž rovnalo rezignaci na reklamaci vadného výrobku. Náš přístup ke vztahům a k tomu, co od nich čekáme, se stává čím dál tím vykalkulovanějším a partnery si pomyslně už téměř objednáváme z e-shopu. Jenže tímto směřováním se ve skutečnosti vzdalujeme od samé podstaty lásky, která spočívá v nevyzpytatelnosti (netušíme do koho a proč se vlastně zamilujeme, prostě se to tak nějak stane) a v částečném odevzdání svého já do rukou toho druhého, kdo nemusí být nutně dokonalý, ale pro nás bude speciální a nenahraditelný. Tyto myšlenky autorka rozvíjí různými směry, ale k problému lásky jako tržního zboží ji to neustále vrací. V některých chvílích se to může zdát už jako přílišné opakování toho, co bylo řečeno o pár stránek dříve, ale díky pestré paletě příkladů a humoru to ničemu nevadí a celková délka knihy je tak akorát. Autorka má nepopiratelný talent podat vážné úvahy zábavnou formou, čemuž svědčí i odlehčená forma černobílého komiksu. Čtenáře nutí k zamyšlení, mnohému přitakání, ale u všeho toho poučení a mentálního obohacení ho v neposlední řadě také pobaví. Vizuální zpracování komiksu je jednoduché a trochu připomíná obrázky, které si pro pobavení během nudných vyučujících hodin načrtnul výtvarně nadaný student do sešitu. Ve své stručnosti jsou trefné a dle potřeby vtipné.
Přestože samotné téma a způsob jeho výkladu nutí Liv k mnohým generalizacím, sympaticky se za to na několika místech omlouvá, protože ač tendence jsou zjevné, mezi miliardami jednotlivců se určitě najdou výjimky (potvrzující pravidlo). Autorčin pohled nabízí značně ženskou a místy i levicovou perspektivu. Nejedná se ale o žádnou agitaci a cílem textu není nutně měnit čtenářovo chování. Spíše je to takové předestření, pro někoho možná spíš shrnutí, věcí, které vlastně podvědomě vnímáme, ale sami jsme se nad nimi takto komplexně nezamýšleli. Trend publikací tematizujících ženy, jejich perspektivu i role v posledních letech nabírá na síle a severské země jsou v něm takový předvoj. Za zmínku k tématu v rámci žánru stojí například komiks Neohrožené ženy: Sto padesát let boje za volnost, rovnost a sesterství od norské novinářky Marty Breen a ilustrátorky Jenny Jordahl.
Ať už vás přečtení komiksu Nejrudější růže rozkvétá přiměje nějak změnit cestu za svou vlastní „true love“, nebo si na konci oddychnete s tím, že jste momentálně šťastně zadaní a volba partnera se vás netýká, myslím, že času stráveného ve společnosti této knihy rozhodněte nebudete litovat, protože literárních děl, která jsou poučná a zároveň zábavná, je stále poměrně málo.
Autorka recenze a fotky: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům
Liv Strömquist: Nejrudější růže rozkvétá. Přel. Marie Voslářová. Paseka, Praha, 2021.
