Zážitek, který slibuje už minimalisticky (ale krásně) ilustrovaná obálka, je na samotných stránkách doveden takřka k dokonalosti. Norská Kniha o moři, v originále prostá Havboka (2015), na necelých dvě stě padesáti stránkách nejen pobaví a dojme, ale laika v oblasti oceánografie i velmi nenásilným způsobem vzdělá.
Autor Knihy o moři, celým jménem Morten Andreas Strøksnes (*1965), do ní přenesl mnoho ze svých rozličných talentů: Je historikem, novinářem, fotografem i spisovatelem v jedné osobě. Jakožto novinář přispíval svými sloupky do celé řady norských periodik, jmenovitě to byly například Stavanger Aftenblad, Bergens Tidende, Adresseavisen nebo Nordlys. Na svém kontě má také několik knih, z nichž největší ohlas zatím zaznamenala v roce 2010 vydaná Vražda v Kongu (Et mord i Kongo), za kterou o rok později obdržel (spolu s knihou, Hva skjer i Nord-Norge?, čili Co se děje v severním Norsku?) prestižní cenu Språkprisen. Kniha o moři je jeho dosud posledním dílem a kromě češtiny byla přeložena do dvaceti jazyků.
Hlavní vyprávěcí rovina se točí kolem snahy dvou mužů ‒ autora a jeho přítele Huga ‒ ulovit žraloka grónského (latinsky Somniousus microcephalus, jak nás Strøksnes sám poučí). Žralok grónský je vůbec nejseverněji žijící žralok a nejdéle žijící obratlovec, jakého známe: délka jeho života může přesáhnout i 500 let. Měřit může i pět metrů a vážit až jednu tunu. Samotný lov tak přirozeně vyžaduje spoustu příprav, odhodlání a fyzického i psychického úsilí. Hlavní hrdinové se navíc musí potýkat i s nepříznivým severským počasím, kdy stačí pouhá chvilka a klidná projížďka na moři se změní v boj o holý život.
Celé vyprávění o jejich výpravách má však i značný filozofický a historický přesah, navíc obsahuje i dlouhé poučné pasáže o mořské fauně a flóře. Z toho důvodu je Knihu o moři také obtížné žánrově zařadit, což byla jedna z mála výtek, které se jí dostalo od literárních kritiků i širší veřejnosti. Strøksnes však všechny roviny velmi obratně střídá – často z odstavce na odstavec. Ve svém vyprávění mísí historii jedné rodiny, jedné země a jedné planety: Pochopitelně, neboť všechny tři jsou neodmyslitelně spjaty s mořem. Teoretické pasáže však nikdy nejsou tak dlouhé, aby se čtenář začal nudit. V závěru knihy Strøksnes neváhá s dojemným zápalem přirovnat vývoj svého zatím nenarozeného dítěte k vývoji celého života na planetě Zemi, neboť oba dva pocházejí zase jen z vody.
Kniha je napsaná hutnějším stylem, ale přesto čtivě. Strøksnes v sobě nezapře publicistu, pracuje s řadou odborných termínů, které je pro laického čtenáře třeba představit v kontextu, zároveň však projevuje cit pro metaforu i specifický slovní humor. A tyto prvky je schopen použít i v jedné jediné větě: „Ptáci švitoří, jako by se napili k snídani šampaňského, čmeláci líně poletují mezi květy červeného jetele, kopretin, čapího nůsku a spoustou žlutých kvítků, které mají mnoho jmen: je to sice štírovník růžkatý, ale říká se mu i poeticky pantoflíček panny Marie, kočičí pazourek nebo kačenka.“ (s. 23) Celý text tak před očima čtenáře plyne jako voda, včetně procítěných popisů krásné i nehostinné krajiny.
A i když se ústřední dějová linie dvou lovců pod náporem množství odboček nevyhnutelně trochu rozpadá, celá kniha má zřejmé poselství a pointu. „Moře bez nás přežije, my bez něj nikoliv,“ čímž je naplněn i ekologický aspekt vyprávění. A samotná finální scéna hovoří jasně: Člověk jako jedinec je proti přírodě stále naprosto bezmocný.
A přesto se jistě najdou tací, které moře coby nespoutaný živel i kolébka všeho živého na Zemi neodolatelně přitahuje. A možná po přečtení Strøksnesovy knihy i někteří z čtenářů dostanou chuť vyplout s malým gumovým člunem nad kilometrové mořské hlubiny, v nepozorovaném okamžiku si strhnout záchrannou vestu a střemhlav skočit do ledové vody. A v ní se nechat unášet mořskými proudy.
Po cestě se pomazlit s tuleněm.
Zazpívat si s nejosamělejší velrybou světa.
Stát se součástí tisícihlavého hejna tresek.
A někde v černočerné tmě u mořského dna se setkat i s tajemným žralokem grónským, který možná ještě pamatuje svět, kdy po něm kráčel Martin Luther.
Morten A. Strøksnes: Kniha o moři, přel. Jarka Vrbová, ARGO, Praha 2018, 247 s.
Autorka recenze: Tereza Čechová, Skandinávský dům
