Raoul Wallenberg (4. 8. 1912 – 17. 7. 1947) byl světoznámý švédský architekt, diplomat a velitel záchranných akcí proti transportu Židů z Maďarska v letech 1944–45.
Tři měsíce před narozením zemřel Raoulu Wallenbergovi otec na rakovinu. Raoul měl původně ve své kariéře následovat rodinnou tradici a stát se ředitelem banky, jeho ale víc zajímala architektura. Po absolvování gymnázia a povinné vojenské služby odjel do Francie studovat francouzštinu a posléze do Spojených států amerických na Univerzitu v Michiganu. Později pracoval kromě Švédska také v Jižní Africe a Palestině. V létě 1944 se vydal do Maďarska, aby se tam podílel na záchraně maďarských Židů.
V okamžiku, kdy Raoul Wallenberg do Maďarska dorazil, bylo už do koncentračních táborů (převážně do Osvětimi) odvezeno přes 400 tisíc Židů, tedy všichni Židé z maďarského venkova a menších měst. Židé tak zůstali pouze v Budapešti, a to v počtu kolem 230 tisíc. Wallenberg a další diplomaté vydávali Židům tzv. ochranné pasy (něm. Schutzpass), na kterých spolu se znakem tří korunek stálo maďarsky Švédsko. Všichni Židé s těmito pasy si směli z oblečení sundat židovskou hvězdu. Když namísto transportů vlakem začaly tzv. pochody smrti, Wallenberg je následoval a rozdával potřebným léky, jídlo a švédské pasy. Ti, kteří pas obdrželi, mohli z průvodu vystoupit, a tím se zachránit.
Na konci války byl Wallenberg spolu se svým řidičem Vilmosem Langfelderem zatčen sovětskou NKVD a umístěn do vězení Lubjanka v Moskvě. Důvod zatčení není znám, Sověti nejspíš Wallenberga podezřívali ze špionáže pro USA. V Lubjance také Wallenberg zřejmě 17. června 1947 zemřel na infarkt, i když o způsobu i datu smrti dodnes panují pochybnosti.
Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org