květen 2019, Praha
Jedním z hostů letošního Febiofestu byl i dánský režisér Bille August. Bille August je předním dánským režisérem, jeho filmy získaly řadu ocenění, mj. Oscara, Zlatou palmu a Zlatý Glóbus. Na festivalu se promítalo pět jeho filmů: Pelle Dobyvatel, S nejlepšími úmysly, Dům duchů, Tiché srdce a nejnovější Šťastný to muž. V Praze na tiskové konferenci hovořil i o své nedávné tvorbě.
Film Šťastný to muž je knižní adaptací, jako předloha mu posloužil román Henrika Pontoppidana Šťastný Per, monumentální, v Dánsku notoricky známé dílo o 650 stranách, které autorovi vyneslo Nobelovu cenu. Jedná se o naturalistický bildungsromán, v němž se protagonista Per Sidenius snaží vymanit z přísného pietistického prostředí, v němž vyrůstal, a odchází do Kodaně studovat techniku. Zatímco se snaží prosadit ambiciózní vodohospodářský projekt, naváže hluboký vztah s dcerou bohatého mecenáše. Touha po zakotvení ve známém prostředí je však zakořeněna příliš hluboko a cit se musí utkat s ambicemi a nestálostí.
Původní román představuje kromě příběhu mladého inženýra i velkolepou fresku dánské společnosti v éře industrializace. Na stříbrném plátně se šíře předlohy tenčí na dvě hlavní témata: na naturalistický střet predispozic a vlastních tužeb a, jak už to u Augustových filmů bývá, na vztahy.
Bille August není, co se adaptací klasických děl týče, žádný nováček. Vzpomeňme třeba jeho Stopy ve sněhu podle románu Petera Høega nebo Bídníky, kteří se natáčeli i u nás. K filmové adaptaci je podle něho třeba zřetelně přistupovat jako k interpretaci. Nesnažit se působit jako ilustrace knihy, ale naopak aktivně určit, co je v předloze stěžejní, a odvážit se vše ostatní upozadit.
Není tedy s podivem, že nejvíc prostoru dostává ve filmu vztah Pera a Jakubky. Film velmi zdařile prokresluje psychologii obou postav, které přesvědčivě ztvárnili Esben Smed a Katrine Greis-Rosenthal. Snad ještě více pozornosti než Per na sebe strhává postava přímé, přemýšlivé a melancholické Jakubky. Šťastný to muž je vizuálně podmanivý snímek, z něhož je cítit pečlivost a osobní přístup. Kromě dobrého hereckého obsazení zaujme i kamera.
Pokud máte chuť na naturalistické drama nebo na film o lásce, který není plytký, nechte se přenést na větrné jutské pláně a následujte Pera do Kodaně vstříc lásce, která trpí prospěchářstvím, vstříc vizím, které narážejí na úzkoprsost, a vstříc štěstí, jemuž se staví do cesty vnitřní zápasy.
Autorka textu: Anežka Matěnová, Skandinávský dům
