Přednáška o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627. Důsledky slavné pražské defenestrace a povstání českých stavů roku 1618 zasáhly postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy. Do čela protihabsburské koalice se v roce 1625 postavil dánský a norský král Kristián IV., jehož vojáci spolu s pluky generála Mansfelda o rok později zahájili odvážné tažení do středu Evropy. Netušili původně, že dojdou až do Uher. Cílem bylo převzít strategickou iniciativu proti habsbursko-katolickým vojskům, přenést válku zpět na jih a po spojení se sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem táhnout na Vídeň.
Zatímco švédské obléhání Brna (1645) nebo Prahy (1648) žije v historické paměti doposud, ovládnutí Opavy, Těšína, Krnova a celého moravsko-slezského pomezí rezonuje v obecném povědomí jen slabě. Přitom akce řádně zamíchala kartami i v nejvyšších patrech evropské diplomacie. Přednáška se zaměří nejen na ryze vojenské a politické dějiny, ale nabídne též pohledy na události z pozice anglického diplomata v Konstantinopoli, prostého vojáka či civilistů zasažených krajů tak, jak to dovolují zachované prameny, po kterých autor pátral v českých i zahraničních archivech, zejména v dánské Kodani či německém Výmaru.
Přednáší: PhDr. Vít Mišaga, Ph.D., autor publikace Dánský vpád: dva roky války ve Slezsku a na Moravě 1626–1627.
Data a místa konání:
- Městská knihovna Hranice (Hranice, 28. 2. 18:00, více informací zde)
- Opavská kulturní organizace (Opava, 29. 2. 18:00, více informací zde)
- Kavárna Na Boršově (Praha, 14. 3. 18:00)
