O emancipaci vikinských žen dodnes koluje mezi veřejností řada stereotypů. Leckdy se vyzdvihuje rovnoprávnost mužů a žen ve středověké severogermánské společnosti. Pozornému čtenáři islandských rodových ság i dalších středověkých textů však právě v této věci nemohou uniknout
všeliké nesrovnalosti. Lze je ovšem jen obtížně interpretovat bez hlubšího vhledu do pravidel
fungování tehdejší společnosti. Přednáška se opírá o filologický rozbor vybraných islandských
středověkých písemných pramenů z období islandské samostatnosti, zvaného þjóðveldisöld,
přibližně 930–1264; hlavním zdrojem je svod zákonů dochovaný pod názvem Grágás – Šedá husa, jenž svým neobvyklým rozsahem představuje zcela unikátní památku mezi všemi nám známými severogermánskými zákoníky. Právě díky jemu můžeme nahlédnout do myšlenkového světa středověkých Islanďanů i do jejich představ o uspořádání společnosti.
Na materiálu Šedé husy zkoumala přednášející Hana Štěříková postavení žen v islandské středověké společenské hierarchii, a to s důrazem na ty, o kterých literatura většinou mlčí: na otrokyně, ženy nesvobodného původu, ženy dočasně nebo i trvale zbavené svobody; načrtne koncepci ženské svobody tak, jak je v Šedé huse zaznamenána, a popíše práva i povinnosti žen v závislosti na jejich postavení na společenském žebříčku: jaké byly možnosti i meze jejich uplatnění ve společenském životě, jaké měly vyhlídky na právní ochranu. Na závěr porovná literu zákona s několika vybranými tématy z islandských rodových ság.
Pořádá Pražský lingvistiký kroužek.
Přednášku lze sledovat také online přes platformu TEAMS pod tímto odkazem.
Obrázek – zdroj: Wikimedia Commons
