Oskar Merikanto (5. srpna 1868 – 17. února 1924) se dodnes řadí k nejoblíbenějším a nejhranějším finským hudebním skladatelům. Pro svou přístupnost širokému publiku a krásné melodie byl ve své době dokonce populárnější než jeho krajan Jean Sibelius, dnes považovaný za největšího finského skladatele. Nesmrtelným se Oskar Merikanto stal zejména svými písněmi.
Po studiích ve Finsku, v Lipsku a v Berlíně se Merikanto ujal funkce varhaníka v největším helsinském kostele, sv. Janu. Tuto pozici zastával až do konce svého života. Mimo hry na varhany a komponování působil také jako hudební kritik v novinách Päivälehti (později Helsingin Sanomat). V roce 1911 stál spolu s operní pěvkyní Aino Ackté a pianistou Edvardem Fazerem u zrodu finské opery (Kotimainen ooppera – Inhemska operan, později Suomalainen ooppera, tj. Finská opera).
Z Merikantových skladeb patří k nejpopulárnějším jeho sólové písně na texty slavných finských básníků – Eina Leina, Aleksise Kiviho či J. H. Erkka. Mnohé z nich dodnes najdeme v repertoáru nejednoho operního pěvce, jejich proslulým interpretem je finský barytonista Jorma Hynninen. Písně a písňové cykly komponoval Merikanto i pro sbory (např. Työväen marssi; Pochod dělnictva). Z nepísňových kompozic vyniká zejména Kesäillan Valssi (Valčík letního večera).
Merikanto se proslavil také třemi operami – Pohjan neiti (1898; Panna severu), Elinan surma (1910; Elinina smrt), Regina von Emmeritz (1924). Pohjan neiti je vůbec první finskojazyčnou operou. Její libreto čerpající z finské mytologie napsal Antti Rytkönen. Premiéra opery proběhla až roku 1908 ve Viipuri (Vyborg, kdysi druhé největší město ve Finsku, dnes na území Ruska). Elinan surma vychází ze slavné finské středověké balady, jednoho z pokladů finské lidové slovesnosti, který vznikl pravděpodobně v 16. století. Regina von Emmeritz se opírá o stejnojmenné historické drama Zacharia Topelia z roku 1852, jež je situované do období třicetileté války.
Syn Oskara Aarre Merikanto (1893–1958) zvolil stejně jako jeho otec hudební kariéru a stal se jedním z prvních ryze modernistických finských hudebních skladatelů. K jeho mistrovským dílům patří zejména opera Juha (1920–22) zpracovávající stejnojmenný román Juhaniho Aha. Toto operní veledílo se stalo základním kamenem finské moderní opery, ačkoli bylo plně doceněno (a poprvé uvedeno!) až počátkem 60. let.
Autor článku: Michal Švec, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: merkkipaikka.fi
