29. červenec, tedy den, kdy padl Olav II. Svatý, se na Severu slaví především v Norsku a na Faerských ostrovech. V Norsku se tento den nazývá Olsok a vyvěšuje se vlajka. Ještě více oslavují 29. červenec Faeřané, který mají Ólavsøka (doslova Předvečer sv. Olava) jako svůj národní svátek.
Olav II. Haraldsson (dříve známý jako Tlustý), neboli svatý Olav, se narodil v roce 995 v norském Ringerike, kde panoval jeho nevlastní otec Sigurd Sýr. Jeho pravým otcem byl Harald Grenske z rodu Haralda I. Krásnovlasého, matka se jmenovala Asta.
Po několika letech strávených boji proti Dánům v cizích zemích, kde Olav bojoval po boku krále Ætelreda, se v roce 1015 vrátil do rodného Norska. Získal zde podporu a byl prohlášen za krále. O rok později vybojoval důležité vítěžství v bitvě u Nesjaru proti jarlu Sveinovi, který do té doby v Norsku fakticky vládl. Následující léta se Olav těšil nebývalé moci, sjednotil zemi politicky a velmi aktivně usiloval o christianizaci – zaváděl křesťanské mravy a práva. Olavovi se mimo jiné také podařilo dosáhnout míru s švédským králem Olofem Skötkonungem, s jehož dcerou, švédskou princeznou Ingegerd, se zasnoubil. Nakonec si však vzal její sestru Astrid, s kterou měl jedinou dceru Wulfhild. Později zplodil ještě syna Magnuse se svou konkubínou Alvhildou.
Úspěchy však netrvaly věčně. Olav začal mít problémy s dánským králem Knuten I. Velikým a jeho spojenci, takže musel nakonec v roce 1028 utéct ze země do Kyjevské Rusi ke knížeti Jaroslavovi. V roce 1030 chtěl Olav opět získat své království zpět, a tak vrátil se do Norska, kde však padl v bitvě u Stiklestadu (29. července 1030). Jeho ostatky byly později uloženy v Nidaroské katedrále (tj. v Trondheimu).
Můžeme říci, že Olavova posmrtná „kariéra“ je úspěšnější než jeho vláda. Již 3. srpna 1031 byl blahořečen, což bylo na papežský dvůr neobvykle rychlý proces. Nejen v Norsku, ale po celé Skandinávii vznikl olavský kult, a z Nidarosu (dnešní Trondheim) se stalo poutní místo. Olav, jehož atributem je sekera, byl pak roku 1164 svatořečen papežem Alexandrem III.
Život tohoto panovníka je zachycen v Sáze o svatém Olavu (zahrnuta v Heimskringle), kterou dokončil Snorri Sturluson pravděpodobně okolo roku 1230.
Autor článku: Lukáš Košner, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org