Knud Knudsen (1812–1895) byl učitel a jazykovědec, který se významnou měrou podílel na utváření norské národní identity a psané podoby norštiny.
Narodil se v obci Holt u Tvedestrandu v jižním Norsku. Už jako dvanáctiletý pomáhal mladším žákům naučit se číst a později se stal učitelem norského jazyka. Nejprve působil v Drammenu a později v Kristianii (dnešním Oslu). Krátce po nástupu do praxe začal společně s Alexanderem Kiellandem bojovat za zrušení výuky latiny a řečtiny, které nepovažoval za nezbytné, ve prospěch norštiny. Pozoroval také, že žáci měli velké problémy s pravopisem, protože jejich mateřštinou byla norština, psalo se však dánsky. Sám zastával názor, že je potřeba provést změny pravopisu, a to tak, aby se co nejvíce blížil tomu, jak lidé doopravdy mluví a grafická podoba byla co nejjednodušší. Za ideální případ považoval ortofonický pravopis, tedy takový, kdy jeden zvuk odpovídá jednomu písmenu.
Knudsen postupně napsal mnoho článků o jazyce, ve kterých rozebíral změny, které by bylo třeba učinit. Roku 1862 dosáhl první jazykové reformy, která podle jeho návrhu z norštiny odstranila velkou řadu tichých písmen. Ta se do té doby sice psala, ale ve výslovnosti se nijak neprojevila. Týkalo se to například délky samohlásek. Huus (dům) se změnil na Hus nebo troe (věřit, myslet si) na tro. Dále zjednodušil pravopis přejatých slov. Philosoph (filozof) tak získal podobu Filosof. Sám také zaváděl nová slova.
Některých změn se Knudsen již nedočkal, ale přesto byly zahrnuty do patrně nejvýznamnější jazykové reformy v Norsku. K té došlo v roce 1907. Přestože od té doby proběhlo ještě několik reforem, vděčí norština Knudsenovi za to, že se vzdálila dánštině a významně se přiblížila svojí dnešní podobě.
Norština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo pěti milionů rodilých mluvčích. Podobá se švédštině a dánštině. Není bez zajímavosti, že většina Norů mluví dialekty, které se od sebe mohou značně lišit, a navíc si každý může vybrat jeden ze dvou spisovných standardů. Mladším z nich je nynorsk, takzvaná nová norština, u jejíhož zrodu stál Ivar Aasen. Druhou variantou je bokmål, neboli knižní jazyk, který původně vycházel z psané formy dánštiny. A právě s její podobou je spojen Knud Knudsen.
Autorka článku: Adéla Šímová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: spraakkrigen.files.wordpress.com