18. listopadu 1962 zemřel dánský fyzik a jeden z největších severských vědců vůbec, Niels Bohr. Za svůj přínos vědě se mimo jiné zařadil mezi dánské nositele Nobelovy ceny.
Niels Bohr se narodil v Kodani v roce 1885 do rodiny se silnou akademickou tradicí. Na základě dobrých výsledků u maturity byl přijat na Kodaňskou univerzitu, kde si vybral jako hlavní předmět fyziku doplněnou vědlejšími předměty astronomií, chemií a matematikou. V roce 1911 získal doktorský titul a pokračoval se studii v Cambridge a v Manchesteru, kde spolupracoval s významnými fyziky J. J. Thompsonem a Ernestem Rutherfordem. Zde také získal první mezinárodní úspěchy se svým výzkumem o atomu – věhlas získal mimo jiné za tři články pro prestižní Philosophical Magazine. Vědecká práce mu zajistila rychlou akademickou kariéru – v roce 1913 se stal docentem v Kodani, v roce 1914 lektorem v Manchesteru a v roce 1916 nakonec získal na Kodaňské univerzitě i profesuru.
Ve stejné době se také oženil s Margrethe Nørlund, se kterou měl později šest synů, z nichž jeden se tragicky utopil a druhý zemřel ještě jako dítě. Ostatní čtyři se však stali významnými postavami dánské vědecké scény. Zajímavostí je, že jeden z nich, Aage, se stal stejně jako otec fyzikem a stejně jako on také získal Nobelovu cenu. Niels Bohr stál rovněž za založením kodaňského Univerzitního institutu pro teoretickou fyziku (Universitetets Institut for Teoretisk Fysik), který byl následně v roce 1965 přejmenován na Institut Nielse Bohra (Niels Bohr Institutet) a který se stal celosvětově významným centrem pro rozvoj teoretické fyziky a místem pro setkávání fyziků z celého světa. Mezi lety 1921 a 1961 tento institut navštívilo 444 vědců z 35 zemí, aby zde strávili nejméně měsíční vědecký pobyt.
Po nacistickém převratu v Německu v roce 1933 se Niels Bohr angažoval v organizování pomoci pro intelektuály, kteří byli donuceni z Německa prchnout. Mnoho z nich například získalo pozvání k vědeckému pobytu na již zmíněném institutu. V roce 1940 bylo Dánsko obsazeno německou armádou a Bohr pokračoval v práci pro institut, ovšem v září 1943 musel i kvůli svému židovskému původu odcestovat do Anglie. Později se přesunul do USA, kde se stal poradcem pro angloamerický program vývoje atomové zbraně. Niels Bohr zastával názor, že by bylo možné předejít závodu ve zbrojení se Sovětským svazem, pokud by Rusové byli o vývoji atomové bomby přímo informováni a byla jim nabídnuta spolupráce. V roce 1944 v této věci dokonce osobně navštívil Churchilla a Roosevelta, ovšem oba tito státníci se k jeho návrhu postavili zamítavě. Ve svých snahách na tomto poli pokračoval i po skončení druhé svétové války, kdy v roce 1950 a 1956 přednesl svůj otevřený dopis adresovaný Spojeným národům, ovšem opět bez úspěchu.
Niels Bohr zemřel v roce 1962 na srdeční zástavu. Jeho urna je uložena v rodinné hrobce na Assistens Kirkegård v Kodani. Za svůj život byl mnohokrát oceněn, mimo jiné Nobelovou cenou v roce 1922. Je rovněž prvním držitelem ceny Atoms for Peace z roku 1957.
Autorka článku: Zuzana Bartůňková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: denstoredanske.dk
