Několik poznámek k českým titulkům k finskému velkofilmu
„Jeepersi…“ zazní kdesi v první polovině nejnovější filmové adaptace Neznámého vojáka. Respektive nezazní, ale objeví se v českých titulcích na projekci snímku na festivalu Febiofest. Většina diváků jednu z mnoha vět střídajících se pod plátnem skoro ve vražedném tempu kulometu nejspíš rychle přejde. Poučený divák, a zvláště pak divák znalý starších filmových zpracování nebo knižní předlohy, ovšem zpozorní. Kdo je sakra ten Jeepers? Že by si režisér vymyslel úplně novou postavu?
Ač se podle množství souborů dostupných na internetu možná zdá, že filmy dokáže překládat každý, překlad titulků je náročná disciplína. V ArtCafé na stanici Český rozhlas Vltava jsme se ovšem s Tomášem Hnykem nedávno shodli, že i amatérské titulky můžou být kolikrát daleko lepší než ty rádoby profesionální. V diskusi jsem mimo jiné zmínil, že profesionální titulky jsou takové, které jsou přeložené přímo z výchozího jazyka a kterým se dostane pečlivé korektury. Proč z malých jazyků nechává filmové titulky téměř výlučně přes angličtinu překládat jeden z největších českých filmových festivalů s obrovskou návštěvností, je mi záhadou. Zvlášť ve světle výsledků, ke kterým to vede.
Ale zpátky k našemu filmu, možná se nám podaří zjistit, kde se vzal záhadný Jeepers. Neznámý voják není jen tak ledasjaký film. Ve Finsku je to uctívaný kult. První snímek natočený podle legendárního stejnojmenného románu Väinöa Linny vznikl roku 1955 v režii Edvina Laineho a dosud si drží první příčku v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů v domácích kinech. Druhá, tentokrát barevná filmová adaptace, se zrodila o třicet let později a stál za ní mistr syrovosti Rauni Mollberg. Na nového Neznámého vojáka Finové netrpělivě čekali až do loňského roku, kdy si jeho premiéru nadělili k 100. výročí nezávislosti. Režisér Aku Louhimies se rozhodl krajany potěšit ohňostrojem akčních scén, nezbytným patosem provázejícím oběť mladých životů za vlast, apoteózou finského lesa prostoupeného slunečními paprsky i nově přidanými scénami z rodinného života hrdinů v zázemí. Jak už to u velkofilmů zobrazujících posvátná místa paměti národní historie bývá, film si vysloužil velmi příznivé i velmi vlažné kritiky, ale očekávání diváků nejspíše naplnil, protože řada z nich opouští kinosál se slzami v očích a s posíleným národním uvědoměním. Tolik ke kontextu snímku, jeho kritika či rozbor není cílem tohoto článku.
Českého diváka nový Neznámý voják kvůli množství postav a epizodickému ději možná vcelku zmate a v paměti mu zůstanou zejména nekonečné přestřelky v hlubokých finských lesích. Ke zmatení nicméně nemalou měrou přispívají i nepovedené titulky, vyhotovené zcela evidentně – jak taky jinak – z anglického překladu. Přitom výhodou přímého překladu z originálu není jen minimalizace významového posunu, který je zvlášť u mnohovýznamové angličtiny nasnadě, ale také fakt, že překladatel má obvykle alespoň základní přehled v kultuře, historii a dalších reáliích dané země se všemi specifiky, které se k tomu váží, a bývá znalý úzu, v jakém se specifické termíny či názvy v češtině používají. Ačkoli mnohá fakta by si dnes měl bez problému umět dohledat každý překladatel, i ten výchozího jazyka neznalý – stačí umět používat Google. A pokud už překladatel v jednotlivostech pochybí, zachránit by ho měl pozorný korektor.
Hned v úvodu Neznámého vojáka tak v českých titulcích pobaví „Helsinki“ (česky pochopitelně Helsinky), v průběhu filmu mnohokrát opakovaná „Karelie“ okradená v češtině z nějakého důvodu o dlouhé „é“, které jí po právu náleží (tj. správně Karélie), nebo „Zimní válka“ psaná kdovíproč tvrdošíjně s velkým počátečním písmenem, snad pod vlivem angličtiny. Při výrazu „jezero Onega“ už ovšem vybuchnou smíchy nejspíš všichni absolventi hodin zeměpisu na ZŠ. Česky se správně jedná samozřejmě o Oněžské jezero.
Exoticky znějící dlouhá vlastní jména mohou dělat člověku neznalému finštiny problém, o to větší pozornost by jim ale měl překladatel při jejich přepisu a kontrole věnovat, nemluvě o důsledném korektorovi. Časté překlepy českého diváka zbytečně matou. Kde autoři anglických titulků ponechávají několik ruských replik bez překladu, Češi se rozhodli divákovi situaci usnadnit. Těžko říct, jestli to byl krok správným směrem, protože například zajatec Baranov se náhle v češtině představuje jako Barana, jména někdy těžko holt odposlechnout, i když zrovna tomuhle jménu rozumějí snad lépe i diváci v sále.
Stejně tak je ve válečném filmu potřeba dodržovat jednotnou terminologii vojenských útvarů a armádních hodností, v čemž překlad přes angličtinu rozhodně nepomáhá. Divák se tak prakticky nedozví, že celý film pojednává o kulometné rotě, která se dělí na čety, poločety a družstva. Místo toho se na něj z titulků valí záplava obecných pojmů jako jednotka, skupina nebo útvar. Stačilo by málo – vzít do ruky kvalitní český překlad románové předlohy a útvary a hodnosti si zkontrolovat. Kde na to má ale vzít čas chudák překladatel pracující pro agenturu, navíc jistě pod tlakem, aby ze sebe pálil jeden titulek za druhým jako voják ve frontové linii náboje ze samopalu…
Dosud jsme se zabývali záležitostmi, které by dobrý překladatel neznalý finského originálu zvládnout měl. Hlavní problém ale nastává v případech, na které je bez znalosti finštiny krátký i Google. Jak bývá zvykem, anglické titulky k filmu jsou do jisté míry zkratkovité a pro zachování mluvnosti a spádu dialogů poměrně volné. Jejich překladem do češtiny se ale odklon od originálu násobí a promluva se mnohdy ocitá na hranici srozumitelnosti, nebo dokonce daleko za ní.
Charakteristický jazykový humor postavený v Neznámém vojákovi na nářečích hrdinů pocházejících z odlišných koutů Finska se dvojitým překladem vytrácí úplně. Nemluvě o tykání a vykání, které vyjadřuje úctu k vyšším šaržím nebo naopak jedinečné přátelství. A tak třeba desátník Rokka, který je proslulý svým pohrdáním disciplínou a autoritami, ve své legendární plamenné vzpouře před nastoupenou jednotkou na ubikaci v Petrozavodsku poručíku Lammiovi česky vyká, ačkoli ve finštině je jeho vzdor zdůrazněn tykáním. Petrozavodsk mimochodem Finové po jeho dobytí přejmenovali, jenže nový název města Äänislinna, který se ke konci filmu jednou v titulcích objeví, českého diváka bez bližšího kontextu nepochybně zarazí. Z titulků se navíc zdá, že se jedná o jakési nově založené město na dobytém území. Podobně zmateně vyzní fakt, že Rokkova žena s dětmi bydlí na Karelské šíji, což je pravý důvod odsunu rodiny na sklonku války. Překladatel do angličtiny to nicméně jaksi zaonačil, do češtiny už chudák šíje nepronikla, a pokud tedy divák není obeznámen s historií Finska, nechápe, odkud rodina utíká a proč.
Desítky posunů významu, nepochopení anglických titulků bez znalosti finského originálu nebo stylistických neobratností by si zasloužily podrobnější analýzu a vydaly by na hodně dlouhý seznam příkladů a pádných důvodů, proč přes třetí jazyk nepřekládat. Výše uvádím jen ty nejvýraznější chyby a nesmysly, které jsem si zapamatoval.
Zbývá ale odpověď na úvodní hádanku – kdo je onen neznámý Jeepers? Jak jsem naznačil výše, v inkriminované finské replice nikdo toho jména nefiguruje. Anglický titulek jím ovšem začíná. Udělal snad překladatel do angličtiny chybu? Anebo že by to nebylo jméno? Doma poradil starý známý strýček Google: Jeepers An expression of mild surprise or shock from ’60s-’70s. Např. „Jeepers! You sure surprised me!“ (urbandictionary.com). Už si nevzpomínám, jestli ona finská replika začínala kletbou „perkele“, „saatana“ (sakra, zatraceně, krucinál, krucifix…) nebo ještě nějakou jinou, ovšem zdá se, že záhada neznámého vojáka Jeeperse byla konečně objasněna. Anglický překladatel se tak sice nejspíš dopustil anachronismu, nicméně český překladatel hrubého neumětelství. Budiž mu útěchou, že agentura PORT LINGUA, která překlady ve velkém nejen pro Febiofest, ale například i pro MFF Karlovy Vary nebo českou distribuci různých snímků zajišťuje, jména překladatelů na konci titulků na rozdíl od svého názvu zásadně neuvádí.
Nový Neznámý voják tak v českých kinech slibuje dobrou zábavu, ač režisér Aku Louhimies oproti knižní předloze i první Laineho adaptaci na švejkovském humoru ubral. Český překladatel ho ale obstojně zastoupil, i když to dozajista neměl v úmyslu. Jen je mi nakonec trošičku líto, že voják Jeepers neexistuje. Kdyby býval finské řady opravdu posílil, kdo ví, jak by to s pokračovací válkou dopadlo.
Michal Švec
Tento článek reflektuje české titulky k finskému snímku Neznámý voják (Tuntematon sotilas, 2017) uvedenému na pražském festivalu Febiofest dne 16. 3. 2018.
