Zlaté rohy z Gallehusu jsou dva rituální rohy pocházející z doby bronzové. 21. dubna 1734 nalezl zemědělec Erik Lassen v jihozápadním Dánsku zlatý roh vzdálen přibližně dvacet metrů od místa, kde v roce 1639 náhodou Kirsten Svedatter objevila roh první. Oba byly darovány králi Kristiánu IV.
Zlaté rohy z Gallehusu zdobí obrazce bohů a zvířat, druhý roh navíc i nápis ve starogermánských runách. Rozluštil jej norský lingvista Sophus Bugge roku 1865 a v překladu zní Já, Holtův syn jsem zhotovil tento roh.
Ovšem rohu 1802 rohy zmizely, ukradl je a následně přetavil chudý zlatník Niels Heidenreich. Podle archeologických kreseb byly zhotoveny kopie z pozlacené mosazi. Ty byly ovšem odcizeny roku 1993, a poté ještě jednou na podzim 2007. Viníci byli pokaždé zanedlouho dopadeni, a tak jsou dnes kopie rohů k vidění v Národním muzeu v Kodani.
O gallehuských rozích napsal romantickou báseň dánský básník Adam Oehlenschläger a inspiroval se jimi i malíř Harald Slott-Møller.
Autorka článku: Antonie Dědečková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: b.dk
