Markéty I. (1353–1412) byla norskou královnou a regentkou v Dánsku a ve Švédsku.
Narodila se jako mladší dcera dánského krále Valdemara IV. a Helvigy ze Sønderjyllandu. V roce 1363 byla provdána za norského krále Håkona VI., s nímž měla syna Olafa (nar. 1370). Po smrti svého otce se Markéta postarala, aby byl dánským králem prohlášen syn Olaf, a to i přes nároky Albrechta IV. Meklenburského, který byl synem Markétiny starší sestry Ingeborg. Olaf zdědil po svém otci v roce 1380 také norský trůn a současně také nároky na švédskou korunu. V 17 letech však zemřel a Markéta se stala dánskou a norskou regentkou. Záhy se jí podvolili také švédští magnáti, a tak Markéta získala pod svou kontrolu také Švédsko s výjimkou Stockholmu, který jí hanza předala až na sklonku 14. století.
V roce 1389 prohlásila Markéta norským králem svého nezletilého synovce Erika Pomořanského. O několik let později byl za následníka trůnu uznán také v Dánsku a ve Švédsku, ale do jeho plnoletosti si Markéta uchovala post regentky a až do své smrti v roce 1412 měla velký vliv. V roce 1397 svolala říšskou radu tří království do města Kalmar, kde byl Erik slavnostně korunován norským, dánským a švédským králem. Tuto historickou událost známe pod označením Kalmarská unie.
28. října 1412 zastihla Markétu náhlá smrt na palubě lodi. Její sarkofág, který můžete vidět v katedrále v Roskilde, je vrcholným příkladem umění tohoto druhu ve své době. Královninu památku dodnes připomíná vyzvánění zvláštním zvonem dvakrát denně.
Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org
