Progressive-metalová kapela vznikla v Norsku na začátku tisíciletí. V srpnu 2017 Leprous vydali své nejnovější, v pořadí páté, studiové album. Oproti předešlým je Malina o něco poklidnější, méně instrumentální a dává více vyznít samotnému příjemnému hlasu zpěváka Einara Solberga, čímž kapelu také trochu vzdaluje jejímu primárnímu zařazení k progresivnímu metalu. Solberg, který u Leprous kromě zpěvu zastává také hru na klávesy, je výraznou tváří skupiny – spolu s kytaristou Torem Oddmundem Suhrkem je v kapele jediným původním členem.
Osobně na mě deska Malina působí velmi příjemným dojmem. Pokud máte rádi tvrdší hudbu, ale chcete si ji pouštět i jako pozadí při práci, Leprous je v tom případě dobrou volbou. Pro mě je Malina takový relaxační metal.
Texty má kapela výhradně v angličtině a většina z nich není zrovna dvakrát pozitivní. Dobře totiž korespondují se samotným názvem kapely – Malomocný. Čiší z nich agónie, vědomí blížícího se konce, chaosu a hlavně nemožnosti těmto hrozbám čelit.
Na konci minulého roku odehráli Leprous koncert v pražském Rock Café. V současnosti vyráží kapela na americké tour, ale snad můžeme doufat, že se k nám brzy vrátí.
Autorka textu: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům
Zdroj obrázku: https://www.leprous.net/press/